roleplay

Tento článek je z těch více teoretických, věřím ale, že i tak má smysl ho číst. Pokusím se v něm vysvětlit, proč je dobré si vždy při tvorbě kostýmu vytvořit jistý charakter/příběh postavy, a to i pro larpy zaměřené pouze na boj. Článek je založen spíše na příkladech, než na samotném „teoretickém bádání”. Pro zjednodušení budeme ve všech příkladech předpokládat, že se chceme zúčastnit akce s tématikou J.R.R. Tolkiena.

Za okny jenom sníh a mráz, přesto jedno z východočeských larpových sdružení už svolává dobrodruhy na dvě outdoor fantasy akce, které letos chystá. První z nich je Řád turnaj, s přiléhavým podtitulem Vítání jara, ve kterém se utkají družiny šlechticů, vojevůdců a mocnářů v turnaji o državy. Výsledek tohoto klání přímo ovlivní dění srpnového larpu, kterým je tradiční Řád, pro letošek s přídomkem Temnota lesa.

Překlad článku Gabriela Widinga
publikovaného ve sborníku
"Playing Reality" z konference Knutepunkt 2010.

Jaké omyly děláme v našich hrách? Děláte je také? To zjistíte v článku Gabriela Widinga, odborníka na herní design. Tento článek vyšel ve sborníku konference Knutpunkt 2010 – mezinárodní konference o larpu ve Stockholmu.

Gabriel Widing: Šest běžných omylů v roleplay designu

Tvorba larpů je komplexní proces a nesmíme se bát převzít za něj zodpovědnost. Hráči jsou výzva, která s sebou přináší kreativní sílu i nekonečné požadavky. Sepsal jsem několik běžných omylů při tvorbě larpů – pokud se jim vyhnete, jste vlastně za vodou.

Divoké bubny a válečné píšťaly rozezvučely nenávist mezi národy. Po zemi se nese nářek matek, jejichž synové odcházejí zemřít. Brzo bude slyšet řinčení zbraní a svist šípů. Křik umírajících, řev zraněných. Fanatický zpěv inkvizitorů i bojové pokřiky hordy. Klapot kostlivých chodidel a děsivý chechot dávno mrtvých tváří. 

Zkus si to všechno představit... Už slyšíš? To je melodie války.

"Postava není hráč!" to už jste jistě slyšeli. A věřte, že je to možná to nejdůležitější z Role Play. Pokud si uvědomíte toto, pak máte vyhráno.