Pražská hlídka IX: Na ostří nože

Dorazili jsme do Bezručových sadů právě na čas. Před Kafárnou nervózně přešlapovalo pět osob. Přivřel jsem oční víčka a prohlédl si je Šerem. Jsou to jenom lidi. Od nich se však táhlo pět nitek čiré energie, které končily u postavy, která v Šeru zářila jako menší maják.

“A dopr… Už to začalo”, procedil jsem mezi zuby a pokynul svému týmu.
Všichni jsme naskákali do Šera a obklopil nás chladný svět bez barev. Přímo proti nám stála osoba v dlouhém černém kabátě a rozpaženýma rukama nasávala energii. Už od pohledu to byl černý mág a u nohou mu seděl vlkodlak a ošklivě cenil tesáky.
“Noční hlídka, vystupte ze Šera,” zařval jsem. “A zrušte proměnu!” Dodal jsem k vlkodlakovi.
Začali jsme se přibližovat. Temní na naše pokyny nereagovali. Vlkodlakovi ukápla z tlamy slina.
“Okamžitě vystupte ze Šera!”
Černý mág se na nás podíval a mrazivým hlasem pronesl: “Tak si pro mě pojďte!” a s těmi slovy mu z ruky vyšlehl plamen. Karabáč Šaabův - ohnivý bič, ve zručných rukou skutečně smrtící zbraň. Vlkodlak vyrazil proti nám.
Obklopil jsem se stěnou z čepelí a vyrazil proti mágovi. Vlkodlak se mi vyhnul a zaútočil na někoho za mnou. Neměl jsem čas se otáčet, mág na mě zaútočil provazcem plamenů, které držel v holé ruce. Sprška jisker se rozlétla kolem. Můj štít to sice neprorazilo, ale dalo mu to pořádně zabrat. Hodil jsem na mága Znamení trojitého klíče, ale kouzlo sklouzlo po jeho štítu. Napřáhl se k dalšímu úderu. To bude bolet… Udělal jsem dva rychlé kroky vpřed. Moje čepele narazily na jeho štít, až to zaskřípalo. To nejspíš nečekal, protože Karabáč se o mě jen tak otřel. Štít zatím drží, ale jen tak tak.
Černý mág na mě vycenil zuby a několika dlouhými kroky se dostal z mého dosahu. Až moc dlouhými… Zatraceně, je to Stínochodec, toho v Šeru nikdy nedoženu!
Věnoval jsem rychlý pohled za záda. Vlkodlak ležel na zemi a slintal. Určitě na něho použili Příkaz. Teď už bude neškodný.
Jeden člen mého týmu se právě proměnil v ohromného československého vlčáka a rozběhl se za černým mágem. Tak by ho mohl dohonit, a tak jsem se rozběhl za nimi, a při tom vdechoval chlad Šera. Černý mág se prudce zastavil a švihl Karabáčem proti proměněnci. První rána! Pes trochu zakňučel, ale už byl u mága serval mu zbytky štítu. Druhá rána! Z našeho proměněnce se začínalo trochu kouřit, smrad ze spálených chlupů byl cítit i v Šeru. Další ránu už mág nestihl. Ztuhl tak, jak byl.
Za mnou stála kolegyně s magickou hůlkou v ruce, ta ještě slabě pulzovala uvolněnou energií Freezu, kterým zamrazila černého mága na místě.
“Tak, teď nám už utíkat nebude,” usmála se a pohodila vlasy.

O co jde

Larp Pražská hlídka IX: Na ostří nože, který se konal ve dnech 18. - 25. sprna 2013 byl již devátý běh městského larpu odehrávajícího se v současné Praze. Hra navazuje na populární knihy ruského spisovatele S. V. Lukjaněnka, které si prostě o nějaké to larpové zpracování vyloženě koledují. Knihy jsou plné intrik, magie, kladných i záporných hrdinů a všeobjímajícího tajemna. Pražská hlídka nám toto vše a ještě něco navíc přináší také.

Fanouškům fantasy/sci-fi literatury jistě není potřeba svět Hlídek nijak zvlášť představovat, ale přesto si dovolím malé shrnutí: ve světě, jak jej známe existují kromě normálních lidí i Jiní, kteří se od obyčejných lidí liší tím, že umí používat magii a mohou vstupovat do Šera, takové druhé reality, odkud Jiní berou svou sílu. Takovým Jiným se stanete při svém prvním vstupu do Šera (pokud se tam umíte nějak dostat, s tím se obvykle musíte už narodit), kdy dojde k tzv. iniciaci, při které se z vás (podle vaší nátury, ale také momentální nálady) stane Světlý a nebo Temný Jiný. Světlí a Temní jsou dva nesmiřitelné tábory, které mezi sebou od pradávna bojují, jenomže si před několika sty lety uvědomili, že jsou tak silní, že když budou v těchto bojích pokračovat, mohou zničit svět. A tak uzavřeli Velkou Dohodu o příměří, což je něco jako zákoník Jiných. A ustanovily dvě hlídky - Světlou Noční hlídku a Temnou Denní hlídku, které dohlíží na dodržování Dohody, ale také na sebe navzájem. Protože to, že jsou tady zákony, ještě neznamená, že válka skončila…

Jak hra probíhá

Hráči se ocitají v rolích Jiných, kteří mohou, ale nemusí, být zataženi do věčné války Světla a Tmy. Většina Jiných (ať už jsou a nebo nejsou členy hlídek) má nějaké své další zájmy, pohnutky a cíle. Pokud jste členem hlídky, je vaší hlavní náplní jednak dodržování pořádku v Praze, ale také neustálé potýkání se s druhou hlídkou a vymýšlení plánů, jak posílit svou stranu na úkor strany druhé. Pokud jste mimo hlídku, máte obvykle svou vlastní agendu a jen samo Šero ví, jakou.

Organizace začala klást důraz i na hru mimo hlídky, na tomto běhu sice bylo stále ještě vidět, že hráči mimo hlídky hrají tak trochu druhé housle, organizace však slibuje výrazné posilování “mimo hlídkových” linií, což považuji za opravdu správný krok. Hře to dodá další rozměr, který v ní už dlouho chyběl.

Organizační tým se navíc s tímto během trochu obměnil. Do hry to vneslo trochu toho svěžího vzduchu a mám za to, že duo Danaketh a Mortimer nám tady ještě rozehrají parádní larpový koncert.

O čem je Pražská hlídka

Pražská hlídka je z velké části gamistický larp. Ať už jste Světlí, kteří táhnou za jeden provaz ke společnému cíli a nebo Temný, který si hrabe na vlastním písečku, vlkodlakem prohánějícím se ve své vlčí podobě nocí a nebo upírem číhajícím na svou oběť, vždy máte jasné, co je vaším úkolem. Hra je plná vyšetřování, vymýšlení plánů a plánů v plánech jiných plánů, zjišťování informací a odhalování skrytých tajemství Šera a magie.

Jak jsem již řekl, knižní předloha si vyloženě koleduje o larpové zpracování, protože už v knize Jiní postupují po kategoriích (takové levely jak známe z každého RPG), učí se nová kouzla a tak podobně. Toto čeká i postavu Přažské hlídky. Nejsem zastáncem expových systémů a přehršle pravidel. Když jsem s Pražskou hlídkou začínal, tak jsem se dost zděsil. Ale systém pravidel mi přešel do krve až nečekaně rychle a expový systém zde larpu povětšinou prospívá, než by ho shazoval.

Ve hře zažijete i spoustu dramatických okamžiků (úvodní příběh je popsaný vcelku rutinní výjezd Noční hlídky). Osobně si některé své nejlepší zážitky z larpů odnáším právě z Pražské hlídky. A nejednou dojde i na ony příslovečné slzy!

Hra je povětšinou taková, jakou si ji hráči sami udělají. Hraje se 24/7. Organizace sice připravuje spoustu zápletek a situací, ale zpravidla je už plně na hráčích, jak je uchopí a jak to nakonec všechno dopadne. A většinou zde není nic jako “jednorázový zloduch na semletí”. Nejen hráči, ale i všechna CP mají své životy, své příběhy a své motivace. A poodhalováním jednotlivých roušek tajemství se obvykle dá dobrat k rozsáhlému a komplexnímu celku.

To, že se organizátoři nespokojí jen s Prahou a pravidelně se dozvídáme, co se děje ve světě Jiných v zahraničí celý příběh okořeňuje.

Závěrečné hodnocení

Pražská hlídka IX: Na ostří nože rozhodně byl nadprůměrný městský larp pro cca 40 hráčů. Trochu bych vytknul to, že občas není organizátor k sehnání. Možná by se hodilo uveřejnění časů, kdy je organizace z nějakého důvodu zaneprázdněná (spánek, briefování CPček, ...). Ono přeci jen dva organizátoři pro 40 lidí se docela napracují.

Hra má sandboxovější charakter, než je dnes většina hráčů zvyklá. Pasivnější hráči holt jen čekají, co jim organizátor nastrčí. Ono i s tím se dá hrát, ale asi to nezabaví na full time. Jak už to však na takových hrách bývá, tak ten, kdo je alespoň trochu iniciativní, si zábavu najde.

Již teď je v přípravě běh další, který bude mít víkendový charakter a odehraje se v prosinci. A hráči sami už plánují i to, co budou dělat v jarním běhu, který obvykle trvá celý měsíc.

Tato hra dokáže vtáhnout tak, jako málokterá jiná, kterou je u nás v současnosti možné si zahrát. Je silná, je propracovaná a běh od běhu lepší. Myslím, že letošní ročník je toho důkazem.

autor článku: PatriK
(aka Viktor Miler, Noční hlídka Praha)