Jen pár kapek (Pražská hlídka VI.)

Richard si zapálil další cigaretu a znuděně přitom špičkou boty šťoural v hromadě nedopalků, kam měl za chvíli přibýt další. Pořád musel myslet na sérii událostí, která vedla k tomu, že teď tady v temné uličce dělá přesně to, co se zařekl, že už nikdy dělat nebude. Byl na výjezdu sám a jakákoliv posila byla v nedohlednu. Vypadalo to sice na obvyklou rutinu, ale Richard ze zkušenosti věděl, že se vždycky něco podělá.

Dveře protějšího domu zavrzaly a na ulici se vykradl někdo, koho by náhodný kolemjdoucí odhadl na nějakou smažku s pořádným  irewal. Nebyl by ani tak daleko od pravdy. Narkoman to sice nebyl, ale  irew měl. Richard počkal, až se postava odbelhala ulicí dostatečně daleko a vydal se za ní. Vypadalo to, že je až přehnaně opatrný protože shrbená postava, kterou sledoval, nejevila známky jakéhokoliv zájmu o svoje okolí, natožpak případné pronásledovatele. To ale Richarda rozhodně neuklidňovalo.

Touhle dobou nebyl ani ve službě, takže se do toho vždycky mohli přimíchat ty troubové z Noční a s těma byla obvykle ještě větší otrava než s upírem šilhajícím hlady, který právě noční neměl přijít do rukou, protože mohl několik důležitých osob prásknout. Upír to po pár blocích vzal za roh, kde Richardovi zdánlivě zmizel. Vstup do Šera v jeho současném rozpoložení byl jako facka mokrým hadrem. Co bylo ale horší byl upír, který tam na něj už čekal. Někdo by řekl že proměněný upír je pěknej hnus. Za pěknej hnus považoval Richard ani ne tak vzhled ale ránu, která ho poslala vzduchem přes celou uličku až do zdi protějšího domu, porostlé modrým mechem.

„Tak fajn.“ Pomyslel si Richard a upíra, který se na něj řítil a tentokrát hrozilo že se dostane i přes jeho štít, poslal k zemi neurálním úderem. Bylo potřeba jednat rychle, než se upír oklepe z paralýzy. Než ale došlo na nějaké trvalejší upírovo zpacifikování pronikl až do Šera poněkud afektovaný ječák, který když Richard zaslechl, instinktivně sáhl po noži. „Noční hlídka, vystupte z Šera!“

„Čas na plán Bé.“ Blesklo Richardovi hlavou a vrazil nůž, co už měl stejně v ruce, upírovi do oka. Pak to pojistil ještě dalším neurálním úderem a ušetřil tak Noční hlídce práci se zjišťováním jakou barvu má upíří mozek. Nočním  irewall během těch pár okamžiků zjevně došla trpělivost, protože už byli v Šeru taky a Richard byl najednou pod palbou všemožných i nemožných kouzel. Musel proto udělat další z věcí co neměl zrovna v oblibě. Skočit do kanálu. Bylo nepravděpodobné, že ho v Šeru kanálem někdo dohoní, ale přesto za sebe z hůlky poslal několik  irewallů, jejichž výbuchem za sebou kanál spolehlivě ucpal troskami.

Když se Richard kanály konečně dostal až do okolí štábu Denní hlídky, vylezl z kanálů a dočvachtal až na štáb. Dveře mu otevřela sama šéfová a div nevyprskla smíchy. „Cos dělal? A kde máš toho upíra?“

Richard se jen kysele zašklebil a zamířil rovnou do koupelny. „Rozkaz zněl jasně. Za žádnou cenu se nesmí dostat do rukou Noční hlídky.“

***

Ohromný výbuch otřásl celým blokem. Základy vinohradských domů úpěly, jako už dlouho ne. Viktor si přikryl ústa a nos rukávem košile, protože všude byla spousta prachu a rychle se ve vniklém zmatku snažil zorientovat. Při zběžném ohledání trosek objevil zpola roztrhanou mrtvolu, podle tvaru drápů, upíra. Několika rychlými kouzly se těla zbavil, vytáhl telefon a zavolal na dvě čísla.

„Šéfe, obchod nebude, upír je mrtvej, byla tu Denní.“ oznámil pohublý člen Noční hlídky.

„Ach jo, tolik jsme ty jeho informace potřebovali,“ ze sluchátka se ozval povzdech, ze kterého bylo patrné, že dotyčný už dlouhou dobu nespal, „zahlaď stopy, ale příliš se tam nezdržuj. Denní si dovolila příliš, z toho vyvodíme důsledky“ a telefon zmlknul.

Viktor tedy začal vytáčet číslo pražské plynárenské, s úmyslem oznámit pravděpodobnou havárii. Plynaři na místo dorazili během patnácti minut. Viktor se záložním týmem hned upravili technikům vnímání a paměť, a dál to nechali na nich. Budou si vyšetřovat a pak to shrnou jako závadu na plynovém vedení. Klasická krycí historka.

„Do háje,“ zaklel Viktor. Otočil se na podpatku a spěšným krokem vyrazil na štáb Noční hlídky. Na štábu byli skoro všichni z noční směny a návdavkem i pár výše postavených členů. Všichni byli trošku nervózní a pomalu se usazovali k velké poradě, při které se mělo rozhodnout, jak dál postupovat v případě tak zřejmého vyhlášení války.

Porada trvala několik hodin. Padaly návrhy typu připravit na Denní hlídku podobnou past i opatrné názory, že by se to mělo nechat plavat a dál si jet vlastní obezřetnou hru. Debata byla místy i hodně hlučná a emotivní. Emotivnější by mohla být snad jen pokud by při akci zemřel někdo z hlídky. Závěr celé porady byl kompromisem mezi všemi návrhy.

„Tak abych to shrnul,“ procedil již značně ztrhaně a trošku popuzeně šéf Noční hlídky „vyšetřovací tým se ihned jak zmizí plynaři, vypraví na místo a zkusí objevit nějaké známky toho, kdo tam dnes kouzlil, šéfové oddělení připraví hromadnou žalobu, která bude do 10:00 předána inkvizici. Všem zakazuji odvetné akce. Operace možná ještě neskončila, třeba se nám povede dostat viníka před soud a zničit ho legislativní cestou. Rozchod!“ Hřmotný, ale unavený šéf Noční hlídky zaklapl slabě svítící počítač na stole a natáhl se na postel.

Při pohledu z okna, už prosvítala modrá barva a Noční hlídku dopoledne čekalo velké jednání s inkvizicí.

A na kterou stranu se postavíš ty? Svět Jiných na tebe čeká…

Pražská hlídka VI. Jen pár kapek

• Další, v pořadí již šestí díl hry Pražská hlídka, která je celá inspirovaná světem S.V. Lukjaněnka a V.N. Vasiljeva se bude konat v termínu 5.-12. 8. 2012.
• Noví i stávající hráči jsou srdečně zváni.
• Neméně zajímavé role jsou připraveny i pro hráče, kteří si na dlouhodobou postavu netroufají, či si chtějí zahrát organizačně řízené postavy.
• Web akce: www.prazskahlidka.cz
• Kontaktní E-mail: organizator [at] email [dot] cz