Obličej v barvách duhy

 

            Téměř každý larpař či dřevárník jede alespoň jednou za život na akci, kde ztvární příslušníka jinak barevné rasy nebo frakce. A právě v tomto článku bych se chtěl věnovat technikám líčení. Obávám se, že zřejmě zklamu ty, kteří čekají ucelené receptury a postupy, jak se stoprocentně nalíčit. Univerzální a stoprocentně osvědčené řešení totiž bohužel neexistuje. Každý člověk má jinak citlivou a jinak stavěnou kůži, od čehož se odvíjí i způsob líčení. Zatímco jeden člověk snese opravdu vše, jiný se může osypat už při trošce pudru na nose.

Na jednom fóru jedné nejmenované asociace se kdysi objevila anketa, která zněla: „Čím se maluji?“.  Nejčastější odpovědí v této anketě bylo, že hráči používají líčidla z obchodů. Druhou nejčastější odpověď si dovolím citovat: „Jsem drsoň, nátěr na trupy lodí postačí“. V duchu kontrastu se téma make-upu táhne všude tam, kde se lidé barví. Jedni jsou pro líčidla z obchodů, jiný tvrdí, že zaručeně nejlepší jsou podomácku vyrobené barvičky a jiné přípravky typu „pokus-omyl“. Otázka však zní, co je lepší? 

Balada o Induloně

            Ještě dnes se můžeme na akcích setkat se skupinou lidí „původní techniky“ líčení. Asi to nejklasičtější líčidlo, se kterým se setkáte, jsou rozdrolené a ve vodě rozmíchané barevné křídy. Zde se kousky křídy musí důkladně rozdrtit a rozmíchat tak, aby nevznikaly hrudky. Když je potřeba dosáhnout černé barvy, používá se černý uhel, někdy tuha. Neskutečné výhody této techniky líčení je cenová dostupnost a barevná rozmanitost. Problém však nastává ve chvíli, kdy se začnete potit, nebo pokud jste při líčení nepoužili dostatečně silnou vrstvu. V takových případech jde barva dolů téměř okamžitě a kůže potom hodně lidí strašlivě pálí, protože je vysušena křídou. 

            Další možností pak bylo a je rozpuštění křídy (někdy se užívá cukrářského barviva) v Induloně nebo jiném krému. Zde totiž odpadá problém s vysušenou kůží a to díky vodě vázané v daném krému. Přibyl zde ale bohužel problém jiný, a to ten, že barva obsažená v krému se společně s krémem „vstřebává“ do kůže, takže ještě týden po akci může váš obličej zářit barvou, kterou jste se původně namalovali. Dalším problémem je značná náchylnost tohoto líčení na špinění věcí, o které se třeba omylem otřete.

            Hráči, kteří odmítli již zavedené standarty kříd, pak objevili pár dalších způsobů. Jedněmi z nejpoužívanějších jsou vodovky, tempery a olejové barvy. Nicméně problém temper je v té drobnosti, že jsou jedovaté a nepříjemně dráždí kůži. Tempery navíc mají tendenci vytvořit na tváři tvrdou krustu, jež má tendenci i při sebemenším pohybu praskat a tedy i vytvářet efekt popraskané kůže (někdy to, pravda, není až tak na obtíž). Vodovky jsou oproti temperám sice méně jedovaté, ale nedrží tak dobře jako tempery. Navíc se vodovky musí nanášet rozdrolené ve vodě nebo krému podobně, jak tomu bylo s křídou. Asi největší nevýhodou je větší smývatelnost a ředitelnost. Proto se vodovky opravdu nikdy moc neujaly, i když jisté kruhy dodnes používají směs vodovek, temper a kříd s vodou. Jednotlivé ingredience se rozdrolí do vody na větší kusy a nanáší se ve větších vrstvách tak, aby hrudky temper, kříd a vodovek lépe přilnuly ke kůži a vytvořili efekt hrbolatosti.      

Na trochu jiné úrovni

            S novou dobou přichází i nové možnosti, především rozšíření volně prodejných líčidel. Internet pak otevírá zcela novou dimenzi, protože není problém si vyhledat desítky obchodů s žertovnými předměty, kostýmy či potřebami pro bodypaint.

            Dejme tomu, že nechcete obchodovat po internetu, ale potřebujete barvu, kterou byste se mohli nabarvit na nadcházející bitvě. Kam se tedy vypravit? Doporučuji vyrazit do hračkáren a papírnictví. V druhé vlně pak zkuste projít obchody s kosmetikou a drogerie. Pokud však potřebujete zelenou nebo černou, doporučuji vám přeskočit předchozí obchody a rovnou navštívit ArmyShopy nebo obchody pro ,,airsofťáky“. Zde totiž prodávají armádní líčidla, která opravdu vydrží téměř vše s výjimkou opravdu kyselého deště a silného potu.

Mnohem pohodlnější je pak nákup přes internet. Zde už pouze záleží na vaší schopnosti hledat. Doporučuji se vyvarovat obchodů, které nepůsobí zrovna moc seriózně, protože tím pak samozřejmě můžete riskovat ztrátu svých peněz.

Další důležitou věcí, kterou byste u nákupu líčidel a barev měli sledovat, je datum, do kterého je přípravek použitelný. Věci po datu spotřeby je sice zakázáno prodávat, ale bohužel i přesto se to někdy stává. Věřte nebo ne, ale prošlý make-up může nadělat ještě větší neplechu než křída s vodou na citlivé kůži.

Osobně jsem zažil prošlý preparát, když jsem si na jedné letní akci namazal obličej na zeleno rok a půl prošlým armádním líčidlem. Po půlhodině mne začal celý obličej kousat a pálit (nemluvě o místech, která jsem si pořezal při holení). Nejprve jsem měl za to, že si něco namlouvám, ale když si i ostatní, kterým jsem líčidlo půjčoval, začali stěžovat na bolesti, bylo mi jasné, že tady asi není něco v pořádku. Po odlíčení jsme zjistili, že námi požadovanou perfektní zelenou vystřídala nepříjemně červená.

Od hlavy až k patě

Uvědomme si také, že tělo nekončí obličejem, ale pokračuje krkem a všemi viditelnými částmi. Nezapomínejte, že správné líčení vždy kostýmu přidá a naopak špatné líčení bez problémů může pohřbít i sebelepší kostým. Na některých akcích se koneckonců můžeme setkat i s kostýmy, které z více jak padesáti procent spoléhají právě na líčení (například někteří elfové na Azerothu).

Připomněl bych, že na různých částech těla se bude make up otírat různě rychle. Proto je i vcelku časté, že se hráči doličují v čase reinkarnace nebo v čase, když zrovna nebojují.

            Kromě líčení „plošného“ se na akcích také často setkáváme s líčením klasickým. Do této skupiny patří kromě očních stínů i různá tetování či bojové ornamenty. Dříve se právě na tyto drobnosti používaly různé rtěnky a korekturní tužky (ty, kterými se domalovávají rty). Problém těchto líčidel byl a stále je v rychlé mazavosti. Stačí si trochu zaběhat nebo se podrbat a líčení je pryč. Jistých úspěchů se ale dá dosáhnout užíváním lihových fixů, protože ,,lihové tetování“ vydrží celkem dlouho, než se smaže. Někdy však nastává problém s obličejem, protože lihové barvy mohou dráždit kůži a někdy nejdou dolů tak dobře, jak byste potřebovali.

            Pokud se nebojíte investovat a víte, že jste dostatečně opatrní, dovolil bych si na závěr připomenout ještě možnost henového tetování. Takové tetování nebo líčení sice stojí trochu peněz a vyžaduje jistou péči, na druhou stranu je však celkem šetrné ke kůži a vydrží i větší zátěž. Nemluvě o tom, že vypadá opravdu lépe než „lihovka“ nebo tužka na oči.

Líčení na larpech je vlastně o jednom a jediném - o pokusu a omylu. Každý člověk má jinak citlivou kůži a nemusí mu vyhovovat stejné líčidlo jako ostatním. Je to pouze na vás, abyste si zjistili, který druh líčení vám vyhovuje a který naopak pro vás není vhodný.

Jak jsem již výše naznačil - chce to experimentovat. Umýt obličej si můžete vždycky. ;-)

autoři textu:

Tomáš „Samotář“ Rožec

Lukáš „Viper“ Makovička

fotografie:

Lukáš „Viper“ Makovička