Jak se šlo Z pohádky do pohádky

Kalendář: Z pohádky do pohádky (aneb boj o pohádkový trůn)

Bylo nebylo, za sedmero horami a sedmero řekami u vesničky Radostice, udála se poslední zářijový víkend léta páně 2011 bitva převeliká, jejíž jméno zní Z pohádky do pohádky. A dozajista tato událost do dějin larpů zapsána bude, však čtěte, jak se to celé seběhlo…

Klasické bitvové ráno. Slunce vám rozlepí oči a ve stanu začíná být jako v peci. V hlavě duní kocovinoví trollové a močový měchýř se dožaduje pozornosti. Je na čase vylézt ven a vyprázdnit ho…

Ale co to moje oči vidí, sotva vstávám zpoza keře a jdu si sehnat něco na zub? Člověk třepe hlavou a přemýšlí, co za všechny drogy předchozí večer požil. Po louce kolem něj totiž orávě přeběhl – přelétl motýl Emanuel a v závěsu za ním Maková Panenka! Sotva se ale vzpamatuju z prvotního šoku, už si to kolem mě šine blankytně modrý Šmoula a opodál si svůj outfit upravuje Šílený Kloboučník.

Cítím se jako Alenka v Říši divů – a právě tou se za pár okamžiků stanu, abych se postavila po bok všem možným pohádkovým bytostem, jejichž úkolem je jediné – sloužit věrně svým královnám a pomoci jim dobýt srdce prince Krasoně.

Ale na téhle akci je naruby tak nějak všechno – a tak se pod honosným hávem prince skrývá útlá dívka Anežka a vysokým přihřátým hlasem na své poddané vřískají Monty v růžových šatech Růženky a Kohan s blond parukou jakožto Zlatovláska. Padají první gagy, všichni se svíjíme smíchy a ani aréna není tak úplně klasická. Nejen že výhrou není žádná flaška zlatavého moku, ale skoro dvoumetrová plyšová opice, ale jako zbraně se objevují vedle sebe klasické meče a sekery spolu s plyšovým méďou, kostí nebo krtečkovým rýčem. Bláznivý den začíná…

Kompletní sestava - pohádkové bytosti ze všemožných knih a filmů na jediné louce

 Hned po aréně, v níž zvítězil Tasmánský čert (Horset) a odnesl si plyšáka velkého, jako on sám, se odebíráme do lesa, kde „krásné“ princezny stojí před zrcadlem a ptají se, která je krásnější. Zrcadlo je ne a ne rozsoudit a tak princ Krasoň rozhodne, že se bude bojovat o jeho přízeň, moc a slávu.

Ještě před tím, než se náhodným výběrem zbraní rozhodne, jaké pohádkové postavičky budou na straně jednotlivých princezen, vydáme se všichni do lesa, kde nás čekají osobní úkoly na míru šité každé bytůstce. Kdo úkol splní, získá speciální schopnost, většinou na ubírání životů v bitvě nebo jiné vychytávky, typu odhození nebo uspání protivníka.

Jsme svědky šíleného mumraje, kdy si Alenka s Klouboučníkem rozloží čajový dýchanek, Vlk skoro sežere Růženku nebo Baba Jaga zavře do pece naivního Medvídka Pů. Do toho všeho kolem chodí Pejsek s Kočičkou a všem nabízejí svůj jedovatě modrý dort, složený z kypřícího prášku do pečiva, jogurtu, burizonků a chilli papriček. Okolo se motá Obr Koloděj a chce si hrát se vším, co vidí, Tasmánský čert se točí dokola a řve jako pominutý, Pipi Dlouhá punčocha zamyšleně líže obří lízátko a Hloupý Honza kolem ramen objímá Šmoulinku. Prostě normální pohádková sešlost:)

Tazz nemluví, ale hlučný je pořádně

Jakmile se v rychlosti rozdělí armády, odebereme se do věží (já pod praporem Růženky) a samotná bitva začíná. Na straně Šípkového zámku šmoulíme s bandou šmoulů, ve Zlatovlásčině věži měli přebývat gumídci, ale nakonec žádný nepřijel a tak bojujeme třeba proti Obelixovi, Gargamelovi, Marfuše a Pocahontas. Quest střídá quest, nejprve zachraňujeme zámek od krys a pak se snažíme vyléčit naše krásné paní nakažené morem.

Od boje si na okamžik odpočineme, když nás organizující Pat a Mat zavolají na louku ke speciálnímu úkolu, u něhož je cílem jediné – rychle a dobře se najíst. Ve dvou přepravkách si hoví koblihy a naším úkolem je je co nejdříve nacpat do pusy a předat štafetu další pohádkové bytosti, dokud nezbaštíme všechny.

A pak zase zpět do lesa, bojovat, hledat, bít se za čest princezen. V jednu chvíli jsme svědky šílené zápletky, kdy Gargamel, Medvídek Pů a Pat s Matem unesou Růženku se Zlatovláskou do věže a zachránit ji jde trojice statečných bijců z každé strany. Mimo jiné Kloboučník, Robin Hood a Krteček.

A zase do boje a zase z boje, pobít tu pohádkovou chásku! Krteček se ohání lopatou, Motýl Emanuel květinou, Víla Amálka hází věnečky a já – Alenka, znavená bojem s plyšovým méďou, jej měním za sekyru. Tasmánský čert na všechny vyplazuje jazyk a mlátí kolem sebe kostí, ostřelován Popelkou – lučištnicí. Kdo si pohraje s Karkulkou, získá pečené holuby – piškoty, které doléčují životy.

Princezny jsou vskutku nevraživé...

Začínáme být znaveni, ale to se již blíží poslední quest. Dlouhý, Široký a Bystrozraký nás pověřili získáním tří artefaktů – žaludu, drahokamu a mušle. Běháme po lese jako šílení, až konečně nacházím hrneček, pověšený na stromě. Ale co to? Je plný sádry a drahokam se ukrývá někde hluboko v této provizorní skále. Hrneček rozbíjíme napadrť a pak dlouhé minuty hledáme v listí drahokam. Hledání je nakonec úspěšné, ale co z toho, když dochází k organizátorskému failu, jednomu z mála za celou bitvu a naše věž je dobyta. Ztrácíme mocný artefakt a armáda Zlatovlásky se raduje. Vzniká legendární hláška „jste čuráci“, která vchází večer u ohně i do písně Buďme veselí.

Vše je rázem zapomenuto ve víru boje a všeobecného veselí, které tahle neobvyklá bitva rozpoutala. Všichni jsou rozesmátí a ačkoli zpocení šmloulové už skoro ztrácí modrou barvu, chutě se vrháme do závěrečky. Baba Jaga na nás cení své vykotlané zuby a Obelix se chápe luku. Tu vítězí jedna, tu druhá strana.

Boj je ukončen, ale questová linie teprve vrcholí. Je načase ukázat Krasoňovi, která z princezen je lepší kuchařka. A organizátoři už přinášejí přepravky narvané jídlem, které jsme si zaplatili v pouhopouhé stovce za registraci, a všichni se vrháme do vaření stejně dravě, jako předtím do boje. Gargamel bok po boku Šmoulům, Hloupý Honza přikládá pod oheň, Zlatovláska krouhá brambory, Pejsek smaží bramboráky, Medvídek Pů si vzal na starost vegetariánské rizoto. Dvě hodiny se jen smaží, peče, vaří, krouhá, strouhá a přikládá, až je hotova parádní hostina, na které si všichni smlsneme. A je to i hostina stavební, vždyť Zlatovláska zvítězila a získala ruku prince Krasoně.

Můžeme pít, jíst a veselit se až do rána a skládat oslavné písně. Tahle bitva opravdu stála za to a všichni se těšíme na příští ročník. Na žranici, vtipné questy a kostýmy, i na věčný boj dvou krásných princezen. Inu, ne všechno, co stvoří Pat a Mat musí nutně dopadnou katastrofou:)

Autor: Lumenn

Fotografie: Anežka Michnová