Škool: Kurz larpového designu


Manik - Posted on 10 December 2013

Larp v Česku si může do pomyslné časové osy udělat další zářez. Přišel na to, jak poměrně efektivně sdílet zkušenosti a ještě k tomu u toho dát vzniknout něčemu skvělému. A nemluvíme jen o larpech.

 

 

 

 

Když autoři z Court of Moravia zveřejnili svůj záměr udělat kurz larpového designu, byl jsem k němu poměrně skeptický. Aby také ne, když Odraz, jediná larpová konference sloužící k sdílení zkušeností, zanikl a pro následný pokus s Café Latté se nenašlo dostatek zájemců (a to bylo Latté víceméně za pusu, s dobrou kávou zdarma).

U Škoolu bylo však něco jinak. CoMíci tentokrát nemířili na protřelou larpovou komunitu, ale zamířili ven, zcela mimo komunitní vody. Na účastníky, kteří s larpem nemají buď žádnou nebo pramalou zkušenost. Narozdíl od výše zmiňovaných, na Škool vzniknul dokonce účastnický přetlak a přihlášky bylo třeba začít odmítat. Zde je férové podotknout, že CoMíci nasáli trochu organizačního punku a hodně věcí zajistili ”za flašku”. Celý kurz tak vyšel na pár korun za výdaje na stravu a energie.

Struktura kurzu byla promyšlená a jasná: Dvě víkendovky, každé pondělí devět workshopů a přednášek a na konci šest komorních larpů vytvořených v týmech po třech. Volba formátu komorního larpu byla celkem logická - Court of Moravia s ním má nejvíce zkušeností a jedná se o krátké hry, kde není třeba velké produkce či rozpočtu. I přesto skromně doufám, že podobná iniciativa vznikne např. i pro bitvy, kde předávání a sdílení zkušeností tak nějak kulhá po jedné noze.

Seznamte se, prosím

Osmnáct účastníků vystoupilo z autobusu na zapomenuté zastávce u Buchlovic. Na kreativní základnu je vede série úkolů, mezi nimiž si účastníci pročítají stručnou historii z čeho že to vlastně larp vzniknul a kde všude se dnes používá. První víkendovka se dále nesla v zážitkovém a edukativním duchu, kde na nás čekalo promítání filmu 5 pravidel, rozhovor s tvůrcem Projektu Systém, gamifikované vaření, závody v rádoby sexuálních polohách, návštěva pustého ostrova a tématické rozhovory u vína (které na mne zanechaly asi největší dojem a začal jsem cítit lehké šimrání, že s těmito lidmi chci spolupracovat). Díky dobře vedené víkendovce jsme se stali z hromady jednotlivců celistvou skupinou kamarádů.

Na každý ze šesti týmů čekal jeden ze šesti mentorů, kteří měli týmu pomoci překročit problémy se znovuvynalezáním kola, vyhnout se základním chybám v návrhu a být mu při ruce a pomoci, když se zasekne a neví kam dál. Mentor však nebyl ani kritik, který říká co všechno je na larpu špatně, ani spolutvůrce - oba přístupy jim byly výslovně zapovězeny. Mentoři (ve složení Pavel “Lorgi” Hamřík, Jiří “Gekon” Zlatohlávek, Lujza Kotryová, Zbyněk “Killien” Štajer, Tomáš “Duli” Dulka a moje maličkost) byli zvoleni různorodě tak, aby si každý tým vybral jemu nejbližší styl spolupráce. Od zkušených kravaťáků až po kamičovské pankáče.

Tvoříme

Celou tvorbu provázelo devět přednášek/workshopů, které měli za úkol předat alespoň základní znalosti o tvorbě klasického komoráku - jak začít, jak napsat zajímavé postavy, co je konflikt a proč je důležitý, jak postavit dramaturgii či jak pracovat se zpětnou vazbou. Každou lekci vedli odlišní lektoři, kteří zajistili elementární různorodost pohledů.

Týmy se mimo přednášky potkávaly průběžně během tří měsíců kurzu a tvořily. Každý z nich přistoupil k tvorbě malinko odlišně - “náš” tým se při tvorbě hodně inspiroval článkem (dnes již možná příliš dogmatickou modlou) Píšu dobrý komorní larp a vím o tom. Jedno však měli všichni autoři společné - ukousli si velkého sousta a všichni se ponořili do, chtělo by se říci, klasického “problému” larpové tvorby - dodělávání věcí na poslední chvíli.

Tým zmíněný výše zvolil navíc poměrně náročný setting - tajemný ostrov volně ovlivněný magickým realismem a místy až dadaistickými prvky, doplněný o hutnou atmosféru. Na to pak problém s nestíháním a dotahováním věcí dokázal ještě více prohloubit. I přesto, když jsem viděl, s jakým nadšením a zapálením do tvorby noví tvůrci šlapou, byl jsem na ně (všechny) patřičně hrdý.

Šest nových larpů?

Není všechno zlato, co se třpytí a tak i Škool měl své malé skvrny na kabátu. Ne každý účastník odhadl své časové možnosti, proto hned dva týmy odpadly v průběhu tvorby, právě z časových důvodů. Na všem smutném je však i něco dobrého a betatesty všech čtyřech komořin mohly proběhnout v klidu a bez zbytečného stresu.

A výsledky? Extrémní rozdíly v herních nápadech i stylech (včetně snad první bajky na scéně) naznačují, že mentoři “vedli” své týmy správně a nezasahovali do samotného kreativního procesu. Na každém betatestovaném larpu se samozřejmě našly věci k vylepšení, ale všechny týmy minuly krabici s nápisem zbytečné chyby prvotvůrců a larpy nás prostě a jednoduše bavily hrát. Za tři měsíce se na scéně díky Škoolu objevili suvérenní larpoví designéři, kteří se mohou směle vrhnout do festivalové scény.

Neskromně přiznám, že jsem měl radost, když si téměř všichni na ose “chci x nechci s larpem pokračovat” natlačili ke stěně s pomyslným nápisem “chci”. Kluci a holky ze Škoolu totiž nejsou jen skvělí a aktivní tvůrci, ale hlavně super lidé s kterými bude radost se potkávat i nadále. Pominu-li larp samotný, právě úžasní a aktivní lidé jsou to, co mě u něj drží dodnes.

 

Fotografie z celého kurzu naleznete na facebookové stránce sdružení Court of Moravia


Beyond the Veil (Jakub Míšek, Jakub Trizuljak, Míša Priehodová)

Existuje hranice mezi naším světem a světem Za scénou, stejně tak jako existuje hranice mezi pravdou a lží. A závoj, který je rozděluje, je tak tenký. Je snadné jej překročit. Jak silná je vůle být pravdivý? Jsou lidé připraveni přijmout pravdu a za jakou cenu? 

Larp Beyond the Veil je experimentální hra kombinující techniky klasického larpu a jeep formy, vše však v herní rovině. Hráči se ujmou dvojité role nadpozemského arbitra a člena redakce veřejnoprávní televize. Hra nemá předem daný konec a v průběhu hraní bude jen na hráčích, jak se budou rozhodovat. Nikdo přece nedokáže říct, jak se rozhodne, dokud se do situace opravdu nedostane. 

Maastrichtský kongres (Marek Boček, Katka Gregerová, Vašek Štefela)

Přeneseme se časem asi 20 let dopředu, kde na nás čeká prostředí odborného kongresu, který rozhoduje o budoucnosti celé Evropy. V popředí zájmu všech zúčastněných je objev tzv. maastrichtského masa, tedy masa kompletně vypěstovaného v laboratořích. Osm vybraných zástupců odborné i laické veřejnosti stojí před klíčovým rozhodnutím, zda uzákonit produkci „masa ze zkumavky“ a jeho uvedení na trh. 

Že by se lidstvo konečně zbavilo otrockých velkochovů, antibiotiky nasáklých řízků i skandálů s koňským masem? Ale co všichni ti zemědělci, kteří přijdou o práci? A bude to vůbec ještě k jídlu? 

Na první pohled průzračně čistý argumentační larp, který však skrývá celou řadu tajemství, dávných křivd a nečekaných zvratů. Odvážíte se spolu s námi nakouknout pod pokličku toho, co jíme, v jakém světě žijeme a jestli to snad v budoucnu bude jinak? Možná je to budoucnost bližší, než jste si doposud mysleli. Maastrichtské maso je totiž reálná otázka, na kterou si bude muset společnost odpovědět skutečně do pár desítek let, ne-li dříve.

Kdo zabil Slepičku (Magda Zaoralová, Eva Pavlíková, Tereza Ferdová)

Ve vesničce Kdákov se odehrává velké lidsko-zvířecí drama. Slepička Žofie byla zavražděna a je třeba najít viníka! Staňte se toulavým psem, který utekl z velkochovu a snaží se zachránit své přátele, opečovávaným mazlíčkem, který si jen užívá života, nebo se vžijte do role majitele velkochovu zvířat a rozhodněte o jejich osudu. Příběh o vzájemných vztazích lidí a zvířat. Vážné téma pojaté s lehkou nadsázkou a nádechem absurdna.

5
Your rating: None Average: 5 (1 vote)

Hot news

Nejbližší larpy