Psychická první pomoc na larpu


MontyB - Posted on 04 September 2013

Deprese

Larp je primárně zábava, ale především komorní larpy často pracují s temnými stránkami lidské společnosti a lidského chován. Hrozí tedy možnost, že se postava dostane do situace, kterou hráč nebude schopný ustát. 

Tento článek si klade za cíl obeznámit čtenáře s psychickou první pomocí. Navíc se snažím o její úpravu přímo pro potřeby larpu, především komorního. Po přečtení by čtenář měl mít základní povědomí o tom, jak poskytnou psychickou první pomoc, kdyby ji někdy potřeboval. Psychickou první pomocí se rozumí pomoc se zvládnutím akutní krizové situace.

 

Sepsáno na základě workshopu Pražského larpového fóra o poherní reflexi, kde se řešila mimo jiné psychická pohoda hráče, potažmo organizátora. Dalším impulsem pro mě byl výbuch plynu v Divadelní a zjištění kolika lidí se to dotklo, a i když fyzicky jim nic nebylo, tak potřebovali psychickou první pomoc, kterou jim nikdo neposkytl.

Více o tomto tématu pojednává článek od Morgain, chci tedy jen zdůraznit, že i víceméně nevinná hra může na někoho velmi silně zapůsobit, když se „dobře“ sejdou okolnosti. Jen čisté bitvy a velmi humorné larpy se ničeho takového bát nemusí. I na celovíkendovém světě může dojít k situaci, kterou nějaký z hráčů nezvládne a naopak se tam něco takového hůř ohlídá, protože organizátor nemůže být všude. Návod se tedy hodí, pokud hráči umí poznat takový problém a zachovají se stejně duchapřítomně u psychického zranění jako u fyzického.

 

Obecná pravidla

Jak tedy má taková psychická první pomoc vypadat? Vycházím z kompilace dvou prezentací od Mgr. Marcely Švandové a Mgr. Petry Vaňkové, stránek MUDr. Zbyňka Mlčocha a také z osobních zkušeností a různých rozhovorů s většími či menšími experty. Udělal jsem takový jednoduchý seznam přímo pro larpy, jak na takovou první pomoc.

Nejprve obecná pravidla: Respektovat, poslouchat, nenaléhat, neřešit.

Respektovat ...

... osobnost hráče a jeho pohled na svět a problematiku. Stejně tak zbytečně neodhadovat nic předem - málokdy se člověk trefí přesně do toho, jak ten druhý myslí a přemýšlí a i on má právo na to vidět tu problematiku úplně jinak. Neznamená to, že to vidí špatně nebo přemýšlí špatně, prostě přemýšlí jinak. Samozřejmým by mělo být, že se nikomu kvůli ničemu nesmějeme a neděláme si z ničeho legraci. Nemůžete předem vědět, co přesně to způsobilo, a co může vypadat na první pohled jako ztráta panenky, se může ukázat být velkým traumatem z dětství. O něm hráč ani nemusel vědomě vědět, protože jej vytěsnil. Spouštěčem může být i něco tak nevinného jako písnička nebo přesně řečená věta a je potřeba zraněného respektovat, protože on je zasažený, a tedy jedině on (nebo ona) ví nejlépe, co se stalo a děje.

Poslouchat ...

... co zraněný hráč říká. Nejde jenom o to, že může pomoci se vypovídat, ale je potřeba, aby byl zraněný i vyslechnut a věděl, že se někdo zajímá. Lidé poznají, jestli je posloucháte nebo je nevnímáte a podle toho s vámi pak jednají i dál. Je jedno, že říká v zásadě nesmysly a nebo nesouvisející věci, v takovém případě je pravděpodobně ještě v šoku. Stejně musíte poslouchat a ptát se na detaily a vnímat odpovědi.

Nenaléhat ...

 ... protože ne každý se chce vypovídat nebo ne každý se chce vypovídat zrovna vám (pokud vás nezná). Naléháním jenom zraněného víc vylekáte a donutíte stáhnout se do sebe, do svojí bezpečné zóny. Pokud nechce mluvit o problematické situaci, tak jenom mluvte o tom, že je vše v pořádku, larp už bude v pohodě a co počasí/sport/plány do budoucna. Nebo klidně chvíli mlčte a následně pokračujte v rozhovoru.

Neřešit ...

 ... jelikož nejste psycholog nebo psychiatr a velmi pravděpodobně se jedná o nějaký větší a dlouhodobější problém, který během pár minut nevyřešite. Můžete jen prohloubit zranění. Pokud už se tím směrem vydáte, ošetřující pak přebírá za zraněného ještě větší odpovědnost. Bude nucen i do budoucna snažit se pomoci a problém vyřešit, což obvykle není záměrem a žádoucí.

 

Základní postup

Nyní tedy základní postup psychické první pomoci: fyzické zajištění, stabilizace, zklidnit organismus, vyslechnout/obejmout, ukotvit v realitě, případně kontakt na odborníka.

Fyzické zajištění

Fyzickým zajištěním se myslí základní věci jako nabídnutí vody, usazení na židli, nabídnutí něčeho k zakousnutí. Jednoduše zajistit, že zraněný nijak nestrádá fyzicky, jelikož to může problém ještě prohloubit.

Stabilizace

Stabilizace je základní uklidnění, známé opakování, že všechno bude dobré a není potřeba se bát a stresovat. I když zraněný je dost inteligentní, aby chápal, že se jedná hlavně o levné fráze, stejně působí a uklidňují.

Zklidnit organismus

Jedná se především o žádost, aby zraněný začal kontrolovaně zhluboka dýchat a zrelaxoval svoje napjaté svaly. Celkově se prostě uvolnil a uklidnil fyzicky, což automaticky funguje i směrem na psychiku (jako takový test se teď vědomě usmějte a uvidíte, že se vám o trochu zlepší nálada).

Vyslechnout

Dále je potřeba vyslechnout a/nebo obejmout. Jde o možnost zraněného se ze zážitku vypovídat s odstupem, pokud má zájem. Poskytnout případně i fyzické uklidnění v podobě např. obejmutí či nějakého způsobu pohlazení či konějšení. Je ale důležité se vždy předem zeptat zraněného, zda vůbec chce obejmout nebo pohladit. I přesto, že danou osobu znáte delší dobu, nemůžete si být jisti, že víte vše. Může jednat o vzpomínku, která vzbudí agresivní reakci a riskovat od kamaráda/ky ránu pěstí za pokus o obejmutí je něco, co nepomůže nikomu ze zúčastněných. Pokud je zraněný nekomunikativní a nekontaktní, tak lze tuto část víceméně vynechat, ale zájem je i tak důležitý a pomáhá.

Ukotvení v realitě

Následuje ukotvení v realitě, což je závěrečná fáze, kdy jde o vytažení hráče z postavy a návrat zpět do reality, do normálního smýšlení o světě. To znamená žití jak minulostí, tak především plány do budoucna. Ptejte se, co plánuje dělat zajímavého, na co se těší, jak pojede domů atp. Kombinace banalit, stálého zájmu o zraněného a návrat do reality.

Kontakt na odborníka

Pokud je jasné, že se jedná o problém většího rozsahu nebo máte pocit, že zranění způsobila především vaše hra a chcete si být jistí hráčovou bezpečností, je vhodné dát kontakt na odborníka (případně odborníka rovnou se zraněným kontaktovat). V Praze je (pro larpové potřeby) vhodné Centrum krizové intervence Psychiatrické léčebny Bohnice nebo Krizové centrum RIAPS. Jiná pomoc se dá vyhledat na webu Stop stigma či Remedium.

 

A jak dál?

Po poskytnutí první pomoci a stabilizaci zraněného, je na jeho rozhodnutí, zda chce ještě ve hře pokračovat či nikoliv. Je opět důležité dát mu co nejvíc najevo, že nevadí hru ukončit nedohranou, ostatní to pochopí a budou respektovat. Není třeba se do ničeho nutit, jen aby nezkazil hru ostatním.
Vím, že tohle není jediný možný přístup k psychické první pomoci a věřím, že naopak schopnost adaptace na konkrétní situaci a konkrétní osobu přinese lepší výsledky a odezvu než můj návod. Chtěl jsem poskytnout pouze základní rámec psychické první pomoci, kterého se lze držet, když bude potřeba. Rád si přečtu a poslechnu případné připomínky či jiné zkušenosti.

 

Autor: Martin "MontyB" Bezdíček

3.444445
Your rating: None Average: 3.4 (9 votes)

Vzhledem k tomu, že svůj článek sleduji, tak vím, že třetí hlas, který se zde objevil je 1 bod. Je mi líto, že se někomu článek nelíbí a rád bych tedy nějaký případný další zlešpil, ale potřeboval bych si tedy přečíst tu kritiku a komentář k tomu hodnocení, abych buď zkusil rovnou něco vysvětlit a nebo se poučit pro příště.

Pain and suffering are inevitable but misery is optional.

Hot news

Nejbližší larpy