Podivná nereportáž z Bezkrálí


Redakce LARP.cz - Posted on 07 September 2010

Michael BronecMichael Bronec pro LARP.cz sepsal rozhovor s Michaelem Broncem.

 

Druid žije v lese, žije v lese, žije v lese...

podivná nereportáž z Bezkrálí

 

Kolikáté že tohle bylo Bezkrálí?

Prý dvanácté - ale kdyby to číslo nebylo součástí buletinu o hře, řekl bych jen, že mocté.

 

A jestlipak jsem byl na všech?

Občas zabránila choroba, občas Tolkfolk v Polsku; tipoval bych účast tak na osmi.

Bitka

Tak to asi docela pamatuju různé proměny tohohle larpu.

Pamatuju. Dokonce pamatuju i Milštejn, což je larp ještě před Bezkrálím, v režii Ivany Kuglerové, jímž se Darion myslím poněkud inspiroval. Minimálně v tom, že se taky ke konci každé hry jako hlavní org snaží neumřít únavou.

 

Milštejn přeskoč, to už je moc dávno!

Jó, že to ale byly tehdá bohatýrské časy...

 

Jo. Valná většina lidí na každé akci se znala osobně. Můžeš na tyhle doby vzniku černého uhlí tiše vzpomínat, ale před omladinu bych je netahal, ať nás nemají za moc velké geronty! Bezkrálí, zpátky k Bezkrálí! A rozdílům, jak šla léta...

Mám dojem, že několik prvních se bezuzdně trénovalo a expovalo (teda získávaly zkušenosti). Válečníci jako šílení dřepovali, klikovali, chodili střehovým krokem pomalu i na záchod a za to získávali nové dovednosti. A Darion byl grand - i když se třeba v rámci Silvestra někdo jen pořádně zlískal, získal aspoň kamenný játra, takže se mu o ně přelomila dýka, pokud ho do nich vrah bodl.

 

Nastupující generace :-)

To už ale moc nepamatuješ, co? Chlast a tak...

No, je to fakt dávno. Před mořem vypitého alkoholu. Ale pamatuju, když jsem hrál o pár Bezkrálí později kováře. Meč se vyráběl 10 minut a byl za něj exp - teda 1 bod zkušenosti. Ale dělat ho 10 minut - to jste se přitom podle pravidel mohli válet na sluníčku. Pokud jste u toho larpili kovařinu, trvalo to 5 minut. Takže za hodinu 2 x tolik mečů i bodů.

 

No, je to jistý rozdíl...

Jenže to nebylo všechno! Polovina těch 5ti minut se dala ještě urychlit. Dobu dva a půl minuty reprezentovalo 25 kliků. Takže člověk dvě a půl minuty hraně bušil do kovadliny, pak dal ty kliky a měl meč. A znovu začal bušit do kovadliny. To aby si na chvíli odpočinul. Nechci kecat, ale za den výroby mečů pro armádu jsem udělal kliků hodně přes tisíc. A když už to fakt dál nešlo, začal jsem dřepovat, aby si ruce odpočaly...

 

Tos musel vypadat dost uříceně!

Jo: "Kde máš sakra, chlape, tu výheň?" zeptal se mě nějaký organizátor. "Víš, že ani tady na kraji lesa se oheň nesmí rozdělávat?!"

 

Obrazec

Nedivím se jim. Myslím, že zrovna ten rok tam málem něco shořelo...

Výroba mečů mě hodně brala. A jak jsem se stal mistrem, všechny časy se ještě půlily, to už se ze mě stala úplná manufaktura. A za každej meč byl stále 1 exp! Ale samozřejmě zase ty expertní dovednosti byly všechny strašně drahý. Člověk klikoval jak u vesel na galejích, aby se postava mohla dál smysluplně rozvíjet.

 

Ještě pořád klikuješ? Dneska už jsi starší pán...

No, druidi běžně moc mečů nenavyráběj. A krom toho dneska dostaneš za den celkem tak 15 - až 25 expů maximálně, podle aktivity; ty tam jsou stovky.

 

To je docela rozdíl, co?

To je! Ze supermanů se zase stali normální lidi. Každá hra se vyvíjí...

 

Počasí bylo nevlídné i pro nelidiNechtěl bys už konečně přejít k tomu druidovi?

Nechtěl! Mám vzpomínku - úžasně zajímavé bylo naše rytířské putování s Dagobyjem před jedním zimním Bezkrálím. Přijeli jsme do Nového Boru o dva dny dřív (Darion mi dal nějaké expy už jen za to, že jsem vstal na autobus v 5 ráno - zná mě...), s úsvitem vystoupili na autobusáku, nasnídali se, pak si Dagobyj navlékl svou kroužkovku, co má asi 18 kilo, na záda hodil batoh, ne o moc lehčí - a vyrazili jsme. Z kopce na kopec; a že tam jsou fakt strmé kopce. Tu postavit kapličku, tam požehnat kraji, jinde se pomodlit. Noc jsme strávili v jeskyni (kde se kdysi konal Milštejn) a druhý den znovu. Coby panoš jsem svědomitě pomáhal svému pánu a nakonec byl i pasován. Oba jsme dorazili do Boru skrz půlmetrové závěje až večer. Cestou do školy, kde se hrálo, jsme se zastavili v hospodě - to jsem jedinkrát v životě viděl člověka exovat asi 6 piv v jednom sledu. Můj rytířský druh byl velmi žízniv. Pak nás Darion ohodnotil a jelo se dál, celou noc až do rána. Škoda, že mě hned další večer zabila Ivana.

 

Ta s tím Milštejnem?

Jo, pořád ta samá.

 

To asi nepotěšilo...

Konečně jsem se mohl pořádně prospat - to byla slast. A pak si zahrát ducha. Teda, ne sebe sama; můj mladý a naivní (a mrtvý) panoš po pomstě neprahl. Dagobyj to postupně dotáhl až na svatého; skoro bych řekl na poloboha, ale to by jeho postava asi brala jako herezi. To v jeho vesnici jsem ostatně o jedno dvě Bezkrálí později hrál toho kováře.

 

A co kdybychom se teda konečně posunuli k tomu poslednímu, letošnímu?

To bude trochu problém...

 

To už seš tak starej a sklerotickej?

To ne. Problém tkví v tom, že Bezkrálí se opět proměnilo. Loni. Hra skončila, všichni se tak nějak slézali k velkému orgovskému stanu, bývalí nepřátelé se zrovna chystali navzájem si vyžvanit, kam si chtěli vrazit dýky a kdo na koho nastražil ty otrávené ponožky, když tu náhle ze stanu vyběhl Darion, mával rukama, jako by se chystal vzlétnout, a přitom volal: "Nic si nevykládejte, nic si nevykládejte, tohle bude mít za rok pokračování!" A z dvojic se rázem zase stali jednotlivci a z mnoha stran znělo: "Jako bych nic neřekl, pane kolego, jako bych nic neřekl..."


Ruku na to

 A tím chceš říct co?

Tím chci říct, že i letošek je součástí hry na pokračování. A každá postava má svá tajemství. Když tady vyžvaním, co jsem dělal, někdo si to přečte a volky nevolky mu to uvízne v paměti. A pak se mu bude špatně hrát.

 

Dost blbá výmluva...

Přidám k ní ještě jednu: Byl jsem druid!

 

A má být?

Druid žije v lese, žije v lese, žije v lese. Medituje a pečuje o stromečky. Duševně chce splynout s přírodou. Pokud uvidí v lese nějaké jiné postavy, většinou se připlíží jen tak blízko, aby viděl, zda dotyční stromům nějak neškodí, a pak zase zmizí.

 

Hele, zas tak nezajímavé to přece nebylo! Založil jsi druiský kruh!

Jo, založil. A nejnadějnější druid, kandidát na budoucího velmistra, se mi zbláznil z toho, jak vyrvali hvozdu jeho srdce špatnou smlouvou se zemí, a kamsi utekl.

 

Konečně něco zajímavého! Pověz nám o té smlouvě něco víc!

  A co asi? To řešili mágové někde na dvoře královny Mors. Obyčejný druid si div nohy neulítal, aby mu hvozd neuschl; na nějaké analýzy neměl čas. A bavit se s magiky. Fuj!

Bezkrálí 2010

 

Hmm. To zní teda fakt přínosně. Ale přece jste v tom kruhu nebyli sami dva, ne?

Ještě tam byla drusada, navrch elfská princezna. Elfové mají ke hvozdu naštěstí blízko a ostré šípy. Jenže došlo na nějaké politické tahanice, rozhodli se jí oženit bratra, na němž velmi lpěla, a když už nemohla vyrvat jeho nastávající vnitřnosti (byla to totiž královna celé země), tak odešla do světa. Byla velice citlivá...

 

Hele, ale to byl přece loňský kruh druidů, ne? Co letos, přece jsi nezůstal sám?

Letos už do toho nikomu nic není. Přece nebudu případnému lovci druidů kazit zábavu tím, že mu předem poskytnu seznam...

 

Teda, vy druidi jste pěkně paranoidní!

(radostné přitakání)

 

A co medvědodlaci? O těch taky nic?

No, v minulosti jsem párkrát medvědodlaka hrál. Třeba ten kovář byl medvědodlak. Nechal jsem toho trochu i proto, že už to ode mě všichni začínali automaticky čekat, že zas budu kožoměnec. A co se týče toho loňskéhu silného medvědodlačího zážitku, už vůbec nebudu prozrazovat tajemství jiných hráčů; když ho nevykecala má postava, já to neudělám!

 

Tak k čemu tu pak vůbec povídáš?

No, můžu třeba říct, že Bezkrálí je fascinující svět. Že v něm můžete strávit několik dní reálného času, aniž byste věděli, o čem je "hlavní příběh" a přitom všechno kolem vás stejně žije; každý se žene za nějakým svým cílem či ideálem, šlechtici jsou vznešení, magikové a vědci šílení, zlosyni bídní...

 

To zní dost jako reklamní kecy.

Je to hráčský pocit. Celý prostor hry pulzoval životem, dokonce asi ten sobotní déšť ho nedokázal úplně zhasit.

 

Ale skončili jste dřív...

Když už všem promokli veškeré dostupné kostýmy. A ten velký oheň v hangáru byl pak taky úžasný. Osobně si užívám, když má člověk ještě půl dne času pokecat s kamarády po hře. Takové ty dvacetičtyřhodinovky, kde se lidi rozjedou okamžitě po skončení, mi přijdou čímsi nedořečené.

 

u ohněHlavně si nesmíš zapomenout...

Hlavně si nesmím zapomenout napsat deníček ze hry. A pěkně podrobný. Letos jsem totiž zjistil, kolik toho člověk za rok zapomene a že to, co vypadá jako křišťálově průzračné a zapamatovatelné navěky, čas poněkud zakalí. A pak se vedou takové ty hovory: "Helé, a co mi sme to vlastně před rokem spolu dělali...?"

 

To je tedy vážně intelektuální zakončení celé téhle podivné reportáže!

Ode mě se asi nic jiného ani čekat nedá...

 

Ne, počkej! Měl bys Darionovi pomoct a motivovat nějaké nové hráče! Beze srandy - jaké bylo hrát toho druida? Pro případné zájemce...

Tak teda beze srandy. Bezkrálí má úžasně univerzální systém pravidel. Člověk dostane 80 bodů (či víc) a může si vytvořit postavu. Vybrat si libovolné dovednosti; ty nízké jsou celkem levné. Takže jakékoli dvě postavy, i když třeba navenek provozují podobnou živnost, se od sebe můžou radikálně lišit. Lze investovat vše do druidských schopností a vyrobit extrémně úzce specializovaného druida, který už na počátku hry lecos zvládne. (Ovšem Bezkrálí se u druida hodně inspirovalo Dračákem, takže to spíše znamená schopnost v lese přežít útok, než nějaké supermanské dovednosti.) Jenže úplně stejně si můžete vzít jen Sny o hvozdu za 6 bodů a zbytek vlít do válečníka. S mečem za pasem tak získat určitou jistotu, třeba se živit jako lovec odměn a do hvozdu chodit jen přespat. Stejně tak lze druida zkřížit s nějakou "rasou" (již zmíněný medvědodlak), která má sama dost svých vlastních schopností. Jen budete mít trochu problém - za stávajícího stavu expování prostě nedokážete rozvíjet oboje. Vzpomínám, že můj kovář, který si lil veškeré body právě do schopností medvědodlaka, nakonec dosáhl nesmrtelnosti (není to tak drsné, jak to zní; samozřejmě relativní). Na to byste teď potřebovali odehrát asi tak 10 Bezkrálí. Ale zase máte jistotu, že se na vás po dvou dnech hraní žádný magik nepodívá křivým okem, nemrkne - a neumíchá tím z vás omeletu.

 

Zuřivý organizátorTy koukám mágy moc nemusíš, co?

Vlastně jsem nikdy žádného nehrál. Snad před mnoha lety v Dračáku, ale to můj barbar kouzelník především mlátil lidi holí...

 

Ihned se přesuň o dvacet let zpátky k Bezkrálí!

Už jsem řekl skoro všechno. Co se týče magie, vím z doslechu, že ta pravidla jsou velmi košatá a zajímavá.

 

Nějaké doporučení na závěr?

Nováček by si měl asi podrobně pročíst pravidla. Případně se sejít s nějakým orgem a na různé věci se vyptat. Bezkrálí je hodně intuitivní, a když si na to člověk zvykne, vytahuje vytištěné tabulky se svými schopnostmi celkem zřídka. Ovšem na počátku ten objem informací jednoho trochu vyděsí...

 

Co kdybys bez okolků přiznal, že sám už si z pravidel skoro nic nepamatuješ a občas se modlíš, aby tě někdo nepřepadl ne kvůli přežití postavy, ale aby to nevyšlo najevo?

Nebudu dávat mladým hráčům špatný příklad! A vůbec, můj vnitřní hlase, zmlkni už! Teď tenhleten článeček ještě jednou pročtu kvůli korekturám a pak ho odešlu. Už je dost ostuda, jak dlouho jsem s tím zdržoval. Snad to alespoň někomu nepřijde jako úplný smyslu zbavený blábol...

 

Michaela Bronce vyzpovídal Michael Bronec

 

foto: Hac

 

Kalendář: Bezkrálí

5
Your rating: None Average: 5 (3 votes)

Hot news

Nejbližší larpy