Když jsem se vrátila z prvního ročníku, říkala jsem si, že mi to za táhnutí se do Brna nebo za Brno kvůli průměrné jednodence nestojí. Postupem let se ovšem reakce účastnících se kamarádů ukazovaly, že se akce rapidně zlepšuje.
Letos, po nějakém tom přemlouvání jsem jela. A bylo to BOŽÍ. Po kostýmové stránce některé věci absolutně dle předlohy, něco dle vlastních nápadů, ale o to hezčí, vyloženě slabé kostýmy tam mohly být tak dva na celou akci. Myslím, že Azeroth se jako kostýmová přehlídka může jít vycpat, s plnou parádou to Heroesy přebraly.
Za království vedené inkvizitorem Alaricem jsem si hru užívala, neměla jsem pocit, že nějak extrémně vyhráváme nebo prohráváme, ale hlavně, o to vůbec nešlo. Každá postava měla osobní cíle, questy stran nebyly jen prosté pomlaťte se tam a tam s těma a těma. Fungovala nikoli přehnaně, ale přesto pro hru důležitá ekonomika. Dokonce i typicky heroesovský grál se objevil na mapce sesbíratelné z kousků a dal se najít a vykopat. Schopnosti jednotlivých jednotek se daly shrnout do čtyř efektů, které si zapamatoval každý. Systém redukcí a imunit byl vyvážený a propracovaný, takže žádná strana nebyla silnější či slabší. Atmosféra napovídala tomu, že vyváženost cítí všichni a i hádky o pravidla jsem žádné nezaznamenala.
Fascinoval mě roleplay některých postav, zvlášť velitel nemrtvých princ Nikolaj a šamanka orků Kudžin. Plusem byla ochota organizátorů některé questy posunout nebo zrušit, když se ukázalo, že rychlé tempo střetů a oživování je více než vyčerpávající. Doufám, že do příštího roku budou o něco delší pauzy.
Skvělá byla i večerní část, žádní extrémně řvoucí ožralové v ranních hodinách (vyspat se dalo)
Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko
Site map
Když jsem se vrátila z prvního ročníku, říkala jsem si, že mi to za táhnutí se do Brna nebo za Brno kvůli průměrné jednodence nestojí. Postupem let se ovšem reakce účastnících se kamarádů ukazovaly, že se akce rapidně zlepšuje.
Letos, po nějakém tom přemlouvání jsem jela. A bylo to BOŽÍ. Po kostýmové stránce některé věci absolutně dle předlohy, něco dle vlastních nápadů, ale o to hezčí, vyloženě slabé kostýmy tam mohly být tak dva na celou akci. Myslím, že Azeroth se jako kostýmová přehlídka může jít vycpat, s plnou parádou to Heroesy přebraly.
Za království vedené inkvizitorem Alaricem jsem si hru užívala, neměla jsem pocit, že nějak extrémně vyhráváme nebo prohráváme, ale hlavně, o to vůbec nešlo. Každá postava měla osobní cíle, questy stran nebyly jen prosté pomlaťte se tam a tam s těma a těma. Fungovala nikoli přehnaně, ale přesto pro hru důležitá ekonomika. Dokonce i typicky heroesovský grál se objevil na mapce sesbíratelné z kousků a dal se najít a vykopat. Schopnosti jednotlivých jednotek se daly shrnout do čtyř efektů, které si zapamatoval každý. Systém redukcí a imunit byl vyvážený a propracovaný, takže žádná strana nebyla silnější či slabší. Atmosféra napovídala tomu, že vyváženost cítí všichni a i hádky o pravidla jsem žádné nezaznamenala.
Fascinoval mě roleplay některých postav, zvlášť velitel nemrtvých princ Nikolaj a šamanka orků Kudžin. Plusem byla ochota organizátorů některé questy posunout nebo zrušit, když se ukázalo, že rychlé tempo střetů a oživování je více než vyčerpávající. Doufám, že do příštího roku budou o něco delší pauzy.
Skvělá byla i večerní část, žádní extrémně řvoucí ožralové v ranních hodinách (vyspat se dalo)
opravdu se těším na příště.