Gotická kápě, to se nosí!

Jedním z vděčných kostýmních doplňků fantasy odění je "gotická" kápě. Spotřeba materiálu na její výrobu je vcelku malá, nepřijde vás tedy moc draho. Kápě se navíc hodí k několika různým kostýmům a občas i přes kroužkovou zbroj, takže je nejen slušivá ale i praktická (například v dešti nebo na silném slunci). Ti méně zruční z nás si ji sice možná nespíchnou sami, ale pro švadlenku to jistě nebude podle našeho návodu v druhé části článku problém. A abych nezapomněl - v úvodu vás stručně seznámíme s tím, jak se kápě v historii používala.

Tento kus oblečení je určitým typem kapuce, který lze nosit mnoha různými způsoby. V 11. století byla kápě používána muži i ženami jako ochrana hlavy a ramen před deštěm a větrem, až později se stala součástí oděvu slavnostního.

Kápě se na pohled skládá z několika částí, z nichž první zmíníme například límec, tedy širokou část kápě zakrývající ramena. Dále následuje užší část obepínající krk a samotná kapuce zakrývající hlavu a opatřená otvorem pro obličej. Konečně poslední částí je dlouhý většinou ozdobný čepec.

Obvykle se kápě nosila tak, že kapuce natažená přes hlavu obepínala obličej, ale protože zároveň vystupovala dopředu a bránila tak v rozhledu, bývala ohrnována tak, aby odhalovala líce (viz obrázek B). Za dobrého počasí mohla být kapuce snadno rukou shozena z hlavy na ramena. Naopak v případě velmi větrného nebo chladného počasí bylo možné čepec omotat kolem hlavy (podobně jako turban). V případě zlepšení počasí stačilo jedním pohybem ruky čepec opět uvolnit, případně shrnout celou kápi.

Za velmi teplého počasí mohlo být nepohodlné nosit kápi nasazenou i shozenou na ramena. V takovém případě byla používána jen jako čepice. Majitel si ji nasadil na hlavu otvorem pro obličej, límec tedy visel na jednu stranu a čepec na druhou. Protože byl otvor pro obličej většinou pro takové nošení příliš široký, okraje se při výrobě zakládaly nebo ohrnovaly. Často však ani toto opatření příliš nepomohlo a kápi tak mohl z hlavy shodit i lehký závan větru. Byl-li čepec dostatečně dlouhý, býval tedy často spíše omotán okolo hlavy s koncem zastrčeným pod límec nebo vyčnívajícím dolů či nahoru. Límec pak mohl být ponechán volně pod omotaným čepcem, nebo být čepcem ovázán do „kohoutího hřebene“. Tento způsob, kdy složený límec vyčnívá nahoru, byl používán zejména na začátku 15. století.

Kápi bylo možné použít také na první pohled mnohem neobvyklejším způsobem - jako „peněženku". Do čepce se vložily peníze a poté se na něm udělal uzel. Případně bylo možné ještě přehodit čepec přes rameno dopředu, aby majitel mohl svůj majetek lépe hlídat.

Materiál a příprava 

Než se pustíme do vlastního šití, je třeba vybrat vhodný materiál a dobře jednotlivé díly rozměřit. Kápi je možné ušít v libovolné barvě, z mnoha myslitelných i méně myslitelných látek a materiálů. Jediné co je třeba mít na paměti, je fakt, že výsledek budete chtít nosit na hlavě (neměl by být nepříjemný) a na ramenou (látka by neměla být tuhá, aby přirozeně obepnula ramena) a budete chtít aby vydržela (žádné příliš jemné materiály). Doporučuji něco, co se dá často prát (kápi vám na hře či plese určitě hned někdo něčím polije nebo zamastí), velmi dobře vypadá například samet nebo jeho levnější obdoba dyftýn, ale i lepší plátno. Kápi je také samozřejmě možné ušít i z měkké kůže. 

A co se týče rozměření, v následujícím odstavci popsaný střih je třeba konkrétně upravit tak, aby seděl zrovna vám (někdo má hlavu velkou, někdo menší...). Hlavní je, aby nositel výsledek přetáhl v nejužším místě (spojení kápě a límce) přes hlavu a aby na něm kápě nevisela jako na hastrošovi.

Popis střihu

Předem upozorněme, že kromě níže popsané formy existuje řada dalších typů kápí, které se liší například tvarem čepce. 

Plná čára na obrázku značí okraj látky, tedy kde bude lem (látka se založí, našije se lemovka), čárkovaná znamená šev (spojení dvou dílů). U každého švu je poznamenáni i číslo dílu, který zde přijde našít. U dílu 3 je navíc hvězdičkou vyznačeno, jakým směrem se má našít (pokud na látce rozlišuje rub a líc). Zatím tajemná čerchovaná čára naznačuje ohyb látky.

Díl 4 (čepec) lze libovolně upravit co do šířky i délky - kromě špičaté části, kde se našívá na díly 1 a 2 (pokud je nechcete také upravovat). Díl 5 je zde pouze jako nákres, možná ho nebudete potřebovat (viz dále) nebo si vymyslíte vlastní způsob rozšíření (ale takhle nějak vypadá obvykle použitý kus).

Díly 2 a 3 vystřihněte 2x, díly 1 a 4 umístěte čerchovanou čárou na ohyb látky.

A šijeme!

Máte dvě možnosti, jak začít: 

A) Našijete díl 4 na díl 1, k výsledku přišijete díl 2. Poté sešijete celý zadní šev sešitých dílů 2 a 4. U téhle varianty je asi nejhorší sešívání v místě spojení všech tří dílů (1, 2, 4). Tuhle variantu jsem nezkoušel, i když mi byla doporučena (viz dál).

B) Sešijete díly 1 a 2, včetně zadního švu na dílu 2 a poté do vzniklého otvoru vsadíte sešitý díl 4. Tady je nejtěžší spojit vnitřní roh dílu 4 s rohem dílu 1, lze to podstatně zjednodušit tím, že v rohu dílu 4 uděláte malý záševek (tak na místě sešívání vznikne něco jako šev, se kterým se pak lépe šije - z druhé strany už je šev vzniklý sešitím dílu 4).

Poté všijete oba díly 3 na svá místa.

Pokud jste to ještě nezkoušeli (což by možná chtělo průběžně), nyní je nejvyšší čas zjistit, jak vám kápě sedí. Jde zejména o to, jestli jí přetáhnete přes hlavu (v místě krku je střih relativně úzký). Pokud to jde jen taktak, použijte díl 5, kterým spojíte přední strany dílu 1 (pokud kápi přes hlavu přetáhnete, stačí sešít přední šev). Protože vložením dílu bude kápě trošku širší přes ramena, můžete na vložený díl umístit tkaničky (přezky, spony), takže budete moci po oblečení kápi utáhnout tak, aby vám dobře seděla na ramenou a nebyla moc volná kolem krku.

Nyní už zbývá jen olemovat spodní okraj límce a otvor pro obličej. Fantazii se meze nekladou, dole na límci můžete vytvořit vlny, hradby, špice - prostě cokoliv vás napadne.

Mnoho parády s vaší novou kápí!

Autor: Garf