Cesta za objevením Schatmansdorfu

Sobota večer, postávám před obecním úřadem v malé slovenské vesnici Častá, čekám tu na zástupce O.S. Schatmansdorf, jedné z vlajkových lodí současného slovenského larpu. Čas pomalu plyne, ale nikde nikoho nevidím, vydávám se tedy na průzkum terénu. Po chvíli před nedalekým domkem zahlédnu vysokou siluetu v kroužkovém brnění. Vypadá to, že jsem tu přeci jen správně.

Setkávám se s Vlado Hegerem a Viktorem Wercholákem - dvěma ze zakladatelů sdružení. Kluci mě ochotně zvou dál do domu, který jim poskytla obec. Ten slouží jako sklad věcí a klubovna. Jak mi později vysvětlí, tyto prostory jsou jednou z výhod, které jim přineslo přeměnit se na občanské sdružení. Obec jim prostory zapůjčila zdarma, dokonce hradí i část nákladů na provoz. Mají kde být a na druhý oficiální ročník (pozn.: předcházela i nultá beta verze) jejich letního čtyřdenního larpu Království vína přijelo 108 účastníků z povolených 100. Vytvářejí nové stránky a mění organizační strukturu larpu stejně jako svoje stanovy, zkrátka – dynamicky se rozvíjejí. Jak to celé ale začalo?

Podobně jako mnozí z nás i kluci začínali hraním dračího doupěte. Až je jednoho dne napadlo, jaké by to asi bylo, vyzkoušet si něco takového doopravdy, naživo, v přírodě. A tak si vyrobili zbraně a vyrazili do nedaleké jeskyně a zjistili, že by to bylo skvělé. Tehdy se začali rozhlížet kolem a zjišťovat víc o své nové zábavě a s překvapením objevili, že zdaleka nejsou jediní, že kolem a především u nás v české republice funguje larp už po dlouhá léta a má zavedenou komunitu. To je utvrdilo, že si vybrali správnou cestu, rozhodli se ale pokračovat, jak začali, tedy po svém.

A proč se vlastně z party přátel stalo rovnou občanské sdružení? "No, když přijdeš k paní, že bys chtěla ten její sud, dívá se na Tebe divně, jako že ho chceš prodat, ale když přijdeš jako zástupce občanského sdružení, hned k Tobě všichni přistupují jinak", vysvětluje mi Viktor. S formou občanského sdružení získali navíc i možnost žádat o granty nebo využívat zmíněnou "klubovnu". Věci zkrátka začaly být o něco snazší.  Jen s larpem si ale člověk vystačí těžko, především finančně. O.S. Schatmansdorf se tedy věnuje i jiným, především historickým aktivitám. Letos o adventu však několik členů můžete potkat v Časté, jak představují živý Betlém.

A jejich rozvoj rozhodně nekončí. Vytvářejí například svoji vlastní vesnici. Na rozdíl od té v Čisovicích, která je stálá a má vlastní pozemek se zatím pokouší vyřešit – rychle složím, rychle rozložím verzi, která by ale ve výsledné podobě neztrácela nic na kvalitnosti.  Povedlo se jim pro své akce zajistit i pronájem tělocvičny, takže když se spustí prudké deště, jsou "vesničané" evakuováni do bezpečných prostor a jede se dál. A v jednání je i možnost záznamu larpu a jeho přenosu.

Experimentují i s možnostmi komunikace organizátor – hráč. Zpočátku vše probíhalo přímo, pak se ale ukázalo, že pro hráče je to narušení hry a pro ně neudržitelné množství práce při tom, kolik hráčů se dnes na jejich akce hlásí. Nyní tedy zkouší pyramidální systém. Organizátoři mluví s velmistry, ti se na organizaci také podílejí a mají i neherní informace, velmistři koordinují mistry a ti pracují s hráči. K hráčům se tedy dostanou všechny pokyny a informace v hezky herní a dobře zpracované podobě, aniž by bylo prožívání role přerušeno technickými poznámkami zvenčí.

Shrnuto a podtrženo, co začalo jako nenápadná hra několika přátel, se stalo dynamickou skupinou se spoustou plánů. Jak samo organizátoři uznávají, popohání je i fakt, že na východě v Košicích jim vyrůstá konkurence, s trochou nadsázky by se dalo říct, že je to taková přátelská válka západu proti Východu. Krom svých východních kolegů bojují také s nízkou informovaností veřejnosti, tento boj ale začíná být úspěšný. Akce O.S. Schatmansdorf si získávají stálé příznivce napříč celým věkovým spektrem. Když tak s nimi sedíte a posloucháte, vzpomenete si, jak jsme začínali my, s trochou nostalgie a s trochou úvodu, co člověk dokáže, i když je na to sám. A tak nezbývá než našim slovenským spolubojovníkům držet palce, ať jejich projekty dopadnou co nejlépe.

autor: Kristýna "Aurill" Tamchynová