Cech vlka: Hledáme stabilní půdu pod nohama, část II.

Rozhovor s Petrem "Gwenhirem" Liškou z Cechu vlka

V článku ze šestnáctého července jste se mohli dočíst o skupině, která v současné době zažívá obobí počátku své existence. Několik prezentací, které již za sebou má zajistily dobrý výchozí bod, ze kterého lze nyní vytvořit stabilní půdu pod nohama a jeko řemeslné uskupení lidí rozdílných profesí se ve veřejném larpovém sektoru etablovat. Sami členové cechu jsou si vědomí toho, že cesta k cíli není lemována vavříny, ale trnitou a zarostlou stezkou, kde každý krůčkek znamená bolest. O počátečních úskalích jsme hovořili s Petrem Liškou, čelním představitelem Cechu vlka.

Zdravím Petře, zhruba před čtvrt rokem jsi založil uskupení, které nese název Cech vlka. Blízká vazba ke světu Zaklínače je z názvu přímo patrná, mohl bys tedy uvést, jaká můza tě políbila při rozmýšlení, které eskalovalo až k založení cechu? 

Základní myšlenkou bylo vytvořit skupinu obdivovatelů Zaklínače, která by se v tomto duchu věnovala larpům. Jelikož se ale naše pole působnosti rozrostlo, byli jsme nuceni tuto prvotní myšlenu opustit a zaměřit se i na řemeslnou výrobu. S myšlenkou založit cech jsem přišel už před rokem, protože jsem milovník světa Andrzeje Sapkowského, kde působí zaklínačský řád a na základě této skutečnosti jsem se rozhodl pro název Cech vlka.

Z kterého města pochází jádro vašeho cechu?

Z Pardubic.

A co ostatní členové?

Ti bydlí dále v Praze nebo Brně, ale v současné době jsme se rozrostli i o lidi ze Slovenska.
 

Již dříve jsi zmínil, že nemáte přesně stanovený počet členů, ale celkový odhad se u s t álil zhruba na patnácti. Na jedné straně se jedná o řemeslně činé lidi, zatímco druhá polovina je tvořena spíše spolupracovníky. Mohl bys tedy krátce popsat struktůru cechu?  

Na jedné straně máme kováře, truhláře a švadleny a pak tu jsou fotografové či autoři literárních textů. Řemeslně činní lidé tvoří jádro cechu, zatímco lidé z autorské tvorby jsou spíše externími pracovníky. Všichni vkládají své výrobky do pomyslného cechovního banku, který posléze skupinově uplatňujeme na akcích, kterých se účastníme. 

Lze o vás řict, že aspirujete k něčemu jako je řemesně-herecké uskupení čili že vašim záměrem není jen výroba kostýmů a výstroje jak to dělají ostatní? 

Ano, není to tak, že bychom si vyráběli vybavení na larpy jen sami pro sebe jako ostatní, ale chceme se rozrůst o co nejvíce kvalitních a spolehlivých lidí, kteří by vstupem k nám zísakli valnou šanci se uplatnit s tím, co umí a mohli se tak prezentovat na české larpové scéně, protože něco jako stabilní základna vzájemně sjednocených lidí, kteří ve společném prostředí chtějí pro larpy tvořit v Česku stále chybí. Mám tím tedy na mysli opravdový cech s pravidly a řádnou reprezentací, nikoliv pouhou dřevárnickou družinu. 

 
Jak se díváte na konkurenci z řad jiných skupin, které jezdí již dlouho a jejich kostýmy by se daly přirovnávat k filmovým replikám?

 Za každou konkurenci jsme vděční, protože díky ní můžeme sami jít nahoru. Jako příklad bych mohl uvést třeba skupinu Academica Draconica, která je plná kvalitních a cílevědomých lidí. Poskytují nám tedy inspiraci k tomu, že člověk chce li něco dokázat tak může. 

Uvažujete o nějakém občanském sdružení popřípadě hodláte se ještě víc strukturalizovat?

Nebudeme si nic nalhávat, náš cech je v začátcích, ale myšlenka založit občanské sdružení je v cechu velice reálná. Předpokládáme, že oficiální občanské sdružení založíme ke konci tohoto roku zhruba někdy na podzim. Jeho existence v larpovém univerzu by měla začít u námi pořádaných workshopů a nadále se i v tomto směru vyvíjet.

Chystáte tedy jako cech nějaké workshopy zaměřené převážně na larp?

Na jaro 2013 chystáme první workshop na hradě Košumberk ve východních Čechách. Chceme zde předvést řemesla a spojit je se zábavnými atrakcemi inspirovanými dřevárnami, aby zážitek návštevníků nebyl jen pasivní, ale spíše interaktviní. Chceme se takto prezentovat zatím ve sféře larpů nicméně například práce kovářů bude prezentována v celé své škále. Tímto krokem cheme prezentovat i řemesla, která dnes kvůli tovární výrobě téměř zanikla. Součástí workshopu bude i aréna a divadlo.

Mohl bys jednou větou popsat, jaký je váš dlouhodobý záměr čili kam chcete cech směřovat?

Udržet a zvyšovat laťku řemeslné úrovně zatím jen larpových akcí a dřeváren.

Za svou krátkou dobu existence jste si dozajista už stačili stanovit standardy kvality vašich prací a formu jakou je chcete prezentovat. Jak tedy formujete kvalitu výrobků?

Usilujeme o takovou kvalitu kostýmů, aby na jednu stranu uměly ustát tvrdou dřevárenskou řež a byly zároveň variabilní co se larpů týká. Jde o funkčnost s estetičností zároveň a v tom je ten kumšt.

Kostýmy, které jste již vytvořili dozajista potřebují ještě vypilovat, nicméně už nyní se mohou pochlubit vysokou mírou variability a praktičnosti. Jako příklad bychom mohli uvést kostým gnollího šamana, který by se dal ožnačit, co se vykonané práce týká, za váš nejzdařilejší kousek.

Tak to určitě, gnollí šaman byl celkem fuška. Inspiraci jsme si brali převážně z německých akcí, kde je kostýmo vá úroveň na vysoké úrovni z velké části proto, že tam používají jiné materiály a postup výroby.  Z tohoto důvodu jsme si předlohu museli upravit. Základ masky gnolla je kašírový. Na dodělání jednotlivých částí jako byl čenich, uši a obočí jsme použili speciální tmely. Další fází byla tvorba očí, jelikož gnollí jsou podobné těm psím, tak jsme je museli zakrýt nabarvenou a natvarovanou síťkou. Autentičnost přikresloval i prvek pohyblivých čelistí současně s tím, jak člověk mluvil. Z technického hlediska se jednalo o dvě gumová lanka, přiháčkovaná ke spodní čelisti pohybující se v souladu s tím, jak člověk pohybo val čelistí. V další fázi jsme dodělávali nosiče na kouzla v podobě koulí z orandžového saténu s našitými plameny a voodoo panenku z kusů látek. Roucho gnollího šamana je také laděno z geografického hlediska, jelikož dotyčná postava pochází z dalekých vyprahlých pustin, kde není příliš velká šance narazit na nějakou řemeslnou výrobu. Kostým  měl tak é náhrdelník z vypreparovaných kočičích kostí, co už jen přibarvovalo zjev postavy.

Stejně jako většina ostatních si zbraně vyrábíte sami. Na rozdíl od mnohých dalších jste schopni nasměrovat výrobu i za hranice vašeho cechu. Jaký postup práce a výroby např. u mečů uplatňujete, jak dlouho vám to trvá a co za matriály k tomu potřebujete?

Do základů našich zbraní neradi používáme laminát či variace plastových částí. Smysl dřeváren je podle nás v tom, že zbraně mají být dřevěné. Na základě toho jezdíme polotovary dřeva osobně vybírat, když jsou ještě nezpracované. Dále je v naší dílně tvraujeme a obrábíme. Čepele mečů jsou založeny na silné estetice, kdy se do nich snažíme implementovat co nejvíce prvků srovnatelných s reálnou zbraní. Zakončení vyvažujeme standardně ocelovou nebo odlívanou hruškou. Na měkčení používáme ethylenvynilacetat. Zároveň používáme i různé druhy tmelů. To vše nakonec obalíme textílií, kterou v konečné fázi barvíme a dokrášlujeme kovářskými barvami.

Z jakých materiálů šijete kostýmy?

Držíme se standardních historických střihů a materiálů. Je tedy pochopitelné, že nejpoužívanějšími materiály jsou stoprocentní len a bavlna. Vyrábíme i z hedvábí a sametu. Našim dodavatelem je firma Sartor, která má pro larpovou komunitu pochopení a je schopna nám i přizpůsobit ceny a množství odebíraných látek.

S jakou mírou ochoty se u vás může potenciální zájemce setkat, pokud by si chtěl nechat zhotovit např. kostým skřeta?

V prvé řadě jsme cech, nikoliv internetový obchod. Jsme uzavřená skupina na bázi větší rodiny avšak každý z nás může vytvořit věc dle představ zadavatele, který nemusí být členem cechu. Ten mu jen vytvoří hladkou a přímou cestu k člověku, který pro něj výrobek udělá. Je nutné mít ale na paměti, že zájemce jedná s řemeslníkem jako se samostantnou osobou, která pro něj vytváří zakázku. Probíhá mezi námi domluva o jejím stavu, takže jsme schopni zkompletovat doslova celý kostým se všemi jeho náležitostmi.

V jakých cenových hladinách se pohybují případné zakázky pro nečleny?

Člověk, který žádá vysokou kvalitu musí počítat s náročnou prací tudíž tomu bude odpovídat i ohodnocení výrobku. Pokud za námi někdo přijde s jasnu představou, co chce a má k tomu nějaký rozpočet, tak se budeme snažit do nej materiálně i pracovně vejít. Je také nutné, aby sám řemeslník na práci pro nečlena netratil.

A co spolupráce, máte už nějaké kontakty, které vám dopomohou dosáhnout vašich cílů?

V nedávné době jsme zahájili prvotní spolupráci s občanským sdružením Thilisar.

Vaše webové stránky jsou zatím rozpracované, kdy tedy chystáte finální verzi a následné uveřejnění?

V třetí části reportáží o Cechu vlka se budete moct těšit na portréty několika nejvýznamějších členů, získáte bližší informace o jejich zaměření a způsobu jak je v případě zájmu kontaktovat. 

Jan "Alwin" Herajt