Črta k larpové komunitě III


Výstupy Odrazu - zveřejněno06 Únor 2012

 

Co by se i mohlo mezi námi dít

 

Autor: Martin "Pirosh" Buchtík

Přečtěte si i předcházející články:
Črta k larpové komunitě I (18.10.2011)
Črta k larpové komunitě II (9.1.2012)  

 

Úvod

 

Tímto článkemTento článek je upravenou verzí přednášky z larpové konferenceOdraz z roku 2010. Významné části již byly v minulosti publikovány ve sborníku [Buchtík 2010] a jsou znovu publikovány se svolením jeho editora Ismiho (Lukáše Veselého, chcete-li), kterému tímto děkuji. 1 bych chtěl uzavřít zamyšlení nad tím, kdo jsou lidé, kteří hrají larp, co je spojuje, co rozděluje a kam by třeba mohli kráčet. Až do této chvíle jsem hovořil o larpové komunitě jaksi samozřejmě. Její existence ale samozřejmá není, snadno se může stát, že komunita se rozdrobí nebo zcela zanikne. V tomto článku chci ukázat na to, proč by mohlo být výhodné snažit se nedrobit komunitu na izolované skupiny a načrtnout možnosti, jak toho dosáhnout, případně kam směřovat její rozvoj. Není ale mou ambicí dávat nějaký ucelený návod nebo představovat nějaký program, či vytvářet manifest. Úlohou této črty je sloužit jako výchozí bod, který je nezbytné podrobit kosntruktivní kritice.

 

O co jde a k čemu to může být?

Ústředním motivem této úvahy bude pojem soudržnost. Zkusím načrtnout základní osu, po které se nyní vydám v hledání toho, co nám soudržnost jako téma může a nemůže nabídnout: (1) Téma soudržnosti je aktuálním a často diskutovaným tématem v současné společnosti. (2) Vyšší soudržnost s sebou nese řadu výhod pro (všechny) členy komunity. (3) Soudržnost není tvořena jen reálnými vazbami mezi členy skupiny, ale také pocitem těchto členů, že ke skupině patří a (4) jde o dlouhodobý proces, nikoliv otázka náhlého "karnevalového" nadšení. (5) Můžeme hovořit i o soudržnosti menších skupin než je celá larpová komunita, přičemž právě (6) menší soudržné skupiny hrají klíčovou roli při budování soudržnosti celé komunity. (7) Tyto skupiny mohou ovšem produkovat konsensus dominantního nebo deviantního typu a tím významně ovlivňovat soudržnost celé komunity.

Přestože každý máme určitou intuitivní představu o samotném pojmu soudržnostV odborných textech se též vyskytuje termín koheze. Pro potřeby tohoto článku můžeme obě slova volně zaměňovat 2, ukazuje se, že je v podstatě nemožné ji bez hlubšího rozboru přesně definovat. Shodneme se patrně na tom, že soudržnost můžeme považovat v podstatě vždy za žádoucí a dobrou, a že "bez určité míry sociální soudržnosti nemůže žádné společenství existovat" [Musil 2004: 7]. Panuje také rozšířená představa, že soudržnosti ve společnosti "nějak" ubývá. Tento úbytek pak spojován s následujícím procesem: (1) Společnost prochází významnou transformací a (2) tato změna není nepodobná přechodu od společnosti tradiční ke společnosti moderní.(3) Transformace vyvolává změny hodnot sahající až k základům celé společnosti, a především (4) tyto změny hodnot mohou narušit (či přímo narušují) soudržnost společnosti.

Tímto stručným uvedením do problematiky jsem chtěl ilustrovat dva základní rysy, které budu projektovat v dalším textu. Jednak neexistuje jednotný přístup k soudržnosti jako takové, není tedy pravděpodobné, že by se někomu podařilo prosadit v krátké době jednotnou vizi budování soudržnosti larpové komunity bez hlubší diskuse. Za druhé, že jde o téma aktuální a smysluplné, o čemž se budu snažit čtenáře přesvědčit. K čemu tedy soudržnost napomáhá, či alespoň hraje nezanedbatelnou roli? (1) Vyšší efektivita díky nižším nákladům na komunikaci, což se projevuje například ochotou vyhnout se termínovým kolizím akcí nebo možnost vypůjčení materiálu na pořádanou akci zdarma. (2) Zmírňování konfliktů a jejich otevřená diskuse. (3) Udržování akceschopnosti komunity. (4) Šíření informací. (5) Schopnost komunity prezentovat sebe samu jako celek navenek a tím (6) větší možnost získat podporu z veřejných zdrojů. (7) Sdílení znalostí a zkušeností, například prostřednictvím webových stránek či setkání.

Tento výčet není ani zdaleka úplný, jistě by na něj bylo možné dále navázat. Co tedy naši soudržnost utváří? Je jasné, že jsou to zejména reálné sociální vazby, tedy fakt, že se vzájemně známe. Jde taky ale o prostý pocit, že k něčemu patříme, což je jedna ze základních lidských potřeb. Součástí komunityLegitimní otázkou samozřejmě je, jestli z tohoto pohledu něco jako larpová komunita existuje, tedy zda by někdo o sobě řekl, že je součástí této komunity. Není v možnostech tohoto článku se této otázce blíže věnovat. Pro účely článku předpokládejme, že larpová komunita existuje. můžou tedy být i ti, kteří nemají příliš mnoho vazeb na ostatní členy (například nováčci) 3. Zdůrazněme, že soudržnost je dlouhodobým procesem, kdy jednotlivci nejsou sociálně izolováni a sdílí názory o fungování celé komunity [srv. Vergolini 2007:4].

Záměrně tak vylučuji tzv. "karnevalovou soudržnost". Pod tímto pojmem myslím (většinou) krátkodobý stav, ve kterém jednotlivci deklarují velmi silnou sounáležitost s určitou skupinou a velmi silně vnímají její "soudržnost", přičemž zdaleka nemusí jít o opravdu existující skupinu. Tato jakoby soudržnost je postavena buď na určité aktivitě, nebo události a po jejím odeznění či vyřešení mizí ("karneval skončil", larp skončil). Taková soudržnost je stejná jako karnevalKoncept karnevalové soudržnosti se v tomto smyslu váže ke konceptu estetických „komunit“ Zygmunda Baumana, které jsou postaveny na „poutech bez závazků“ [Bauman 2006:58].: "zřetelně a jasně netvůrčí, nevytváří alternativní hodnoty, živelný, hravý (ludický), ba dokonce parazitní…" [Petrusek 2006:136] 4.

Soudržnost larpové komunity je proto nutně dlouhodobý proces, který nelze nakázat a není možné jej spustit chvilkovým nadšením (jako například krátkou, byť zapálenou, diskusí na serverech či setkáních hráčů larpů).

 

Soudržnost menších a větších skupin

Stejně jako může existovat soudržnost komunity jako celku, samozřejmě existuje soudržnost i na nižších úrovních, například v jednotlivých skupinách nebo regionech. To je pro nás velmi zajímavé, protože soudržnost na jedné rovině samozřejmě ovlivňuje rovinu jinou. Nelze dost dobře myslet komunitu, která zároveň není soudržná na nižších úrovních, tedy v menších skupinách založených na předivu každodenních vztahů a vazeb.

Ve shodě s dalšími autory [Musil 2004:10] [Fukuyama 1999:34] je však třeba zdůraznit, že soudržnost na nižších úrovních nemusí automaticky znamenat soudržnost na vyšších úrovních. Jako jasné příklady (někdy spíše až klišé), které nepotřebují nějaké podrobnější vysvětlování, můžeme uvést sekty, mafie, ale také rodinné klany jihoevropského typu. To jsou případy, kdy vliv primárních skupin nejen nepodporuje soudržnost celé společnosti, ale jde aktivně proti ní. Domnívám se, že každá skupina je schopna podle míry soudržnosti produkovat "dominantní konsensus (hodnoty podporující řád) a deviantní konsensus (hodnoty vůči řádu destruktivní)" [Bayer, Šafr, Sedláčková 2008:257], který v důsledku utváří kohezi na vyšších úrovních.

Klíčovou roli při utváření soudržnosti larpové komunity tak mají, podle mého soudu, již etablované skupiny s vysokou vnitřní mírou soudržnosti. Na těchto skupinách, či sdruženích (nikoliv na jednotlivcích či individuálních osobnostech) stojí a padá další rozvoj soudržnosti larpové komunity. S rostoucí mírou soudržnosti skupiny nižšího řádu (organizátorská uskupení, o.s., skupiny kamarádů, kteří spolu jezdí na akce, ...) totiž roste jejich potenciál skupiny modelovat vztahy v celé komunitě. Tento potenciál však nemusí být nutně využit. Je totiž otázkou, zda se taková skupina stane aktivním hráčem a využije svého vnitřního kapitálu k podpoření nebo destrukci soudržnosti na úrovni celé komunityZa svého naprosto subjektivního pohledu vnímám velké rezervy významných uskupení na tomto poli, což je možná dáno neexistencí veřejné diskuse o této problematice. 5. Můžeme konstatovat, že si často jednotlivé skupiny svoji roli neuvědomují a své možnosti v podstatě nevyužívají (tedy nenapadají smysl komunity jako celku, ale nijak nepřispívají jejímu vytváření).

Pojďme nyní rozebrat, co vlastně utváří soudržnost a načrtnout konkrétní možnosti, které přispějí jejímu formování v rámci celé komunity.

 

S čím je možné pracovat

Jak již bylo naznačeno, v současné době existuje celá řada koncepcíViz. například přehledové studie [Friedkin 2005] [Jenson 1998]. 6, které se snaží uchopit soudržnost a identifikovat její jednotlivé složky. Já budu dále využívat koncept, který rozvinuli Forrest a KearnsVzhledem k charakteru článku se nebudu věnovat důvodům, které mne k této volbě vedly. Omezím se pouze na tvrzení, že tento koncept zahrnuje většinu dimenzí, se kterými pracují jiní autoři. [2000] [2001] 7. Ve shodě s nimi tvrdím, že soudržnost je natolik komplikovaný a neurčitý pojem, že je třeba ji nejprve rozložit na dílčí jevy. Díky tomu se nám (doufám) podaří z poměrně zatím abstraktní roviny (která nicméně byla pro předcházející úvahy vhodnější) přesunout na úroveň, na které budeme umět s jednotlivými prvky pracovat, aniž bychom za sebou potřebovali rozsáhlý teoretický aparát (přesto vím, že pro mnohé bude i tato rovina příliš abstraktní, bohužel však neumím předložit "recept" na to, jak přesně postupovat). Soudržnost pro naše potřeby rozdělím do pěti dimenzí, které dále rozeberu a navrhnu k nim relevantní dílčí charakteristiky. Pojďme se popořadě podrobněji podívat na jednotlivé dimenze: (1) Společné hodnoty a kultura, (2) řád a kontrola, (3) solidarita, (4) sociální sítě a kapitál, (5) sounáležitost a identita. Jak moc je který z bodů reálný, aktuální nebo směšný a utopický nechávám na posouzení čtenáře.

Pokud hovoříme o společných hodnotách, rozhodně nemám na mysli celkovou unifikaci, kterou známe třeba z her o totalitě. Dílčí charakteristiky, se kterými myslím lze dále pracovat, jsou čtyři: (1) Shoda na společných cílech ve vztahu veřejnosti (tedy čeho by měla komunita dosáhnou navenek především) i uvnitř komunity Obecně jde o stanovení priorit vývoje, ale nevím, zda o něčem takovém lze hovořit v rámci larpové komunity 8. (2) Společné kódy chování, tedy například jednotný postup v určitých situacích, které nastávají (dlouhodobě konfliktní hráči). (3) Měla by existovat otevřená podpora vzniku nových institucí, nejen formálních (o.s.), ale také neformálních, tam, kde je to třeba. Naopak je zbytečné duplikovat instituce stávající, těm je naopak potřeba dodat legitimitu a systematicky jejich pozice posilovat, k čemuž se váže bod poslední, kterým je (4) zvýšení participace jednotlivých členů komunity v těchto institucích nebo přímo na dění v komunitě jako celku. 

Pro udržení sociálního řádu a kontrolyTato dimenze je v podstatě normativním aspektem soudržnosti. 9 je nezbytné (1) vyvarovat se obecných konfliktů, které by mohly vést k rozpadu komunity (což je vzhledem k spontaneitě a úrovni internetových diskusí zřejmě spíš nepravděpodbné) a naopak (2) zefektivnit neformální sociální kontrolu (tedy mimo jiné posílit seberegulaci některých jedinců). Zejména posilování neformální kontroly je spíše než cokoliv jiného nevědomý a dlouhodobý proces, který lze jen velmi omezeně formovat. Dále je nezbytná (3) tolerance a respekt k odlišnosti, s čímž se mně osobně neodmyslitelně pojí klišé, které neomrzí – peníze v larpu. Jako nezbytná součást se pak jeví (4) kooperace mezi jednotlivými skupinami, která se v posledních letech poměrně úspěšně rozvíjí.

Dimenze solidarita je poměrně snadno intuitivně uchopitelná a spíš než cokoliv jiného, jsou zde kladeny nároky přímo na jedince. Je těžké solidaritu nějak vymáhat a je stejně tak složité ji osvětlit, aniž by to znělo tak či onak "hloupě". Jde zejména o to být (1) ochotný pomoci druhým, (2) redistribuovat příležitosti, kterých neumím úplně využít, či je možné je sdílet a (3) ochota přijmout závazek i za ostatní. Začněme ale alespoň u toho, že (4) žádný z předchozích bodů není samozřejmostí a mělo by to tak být vnímáno.

Sociální sítě a kapitálO sociálních sítích a kapitálu jsem psal v minulých článcích 10 jsou vytvářeny jednak (1) vysokým stupněm interakce uvnitř komunity. Nemusí jít pouze o reálná setkání, hovoříme zde i o interakci prostřednictvím internetu (pokud není hlavním cílem takové komunikace vzájemně se urážet. To, překvapivě, soudržnosti příliš nenapomáhá). Aby mohlo k setkáním docházet, je třeba někoho, kdo je zorganizuje, tedy obecně hovoříme o (2) angažovanosti. V neposlední řadě je také potřeba se vzájemně učit (3) překonávat potíže při uskutečňování těchto společných (kolektivních) akcí.

Poslední dimenzí, kterou soudržnost zahrnuje, je dimenze sounáležitosti a identity. Právě tato doména jasně ilustruje možné příčiny mezi různými rovinami soudržnosti uvnitř larpové komunity. Tato dimenze zejména pomáhá posilovat čtyři předchozí dimenze – budování sociálního kapitálu, ochotu participovat, posilování společných hodnot, solidaritu… Její hodnota je často symbolická: přináší pocit bezpečí, pouto mezi lidmi, posiluje sebeúctu, nese společné zkušenosti [srv. Forrest, Kearns 2000: 1001]. Klíčovou je v této chvíli (1) otázka identity, kterou podle mého soudu nemá larpová komunita vyřešenouZřejmé však je, že „nějaká“ identita komunity existuje. Přinejmenším proto, že o komunitě hovoříme. 11. Existuje určitě identita jednotlivých skupin a sdružení, ale nikoliv komunity jako celku (otázkou je, zda něco takového má být). Za tím pak následuje složka (2) sounáležitosti, tedy pocit, že jsem členem určité komunity, že s ní něco sdílím a někam patřím. Shrneme-li tedy stručně předchozí rozbor, pro posílení soudržnosti je třeba (1) dosáhnout určitých obecných principů, na kterých komunita může fungovat, (2) formulovat určité normy a pravidla uvnitř komunity, (3) podporovat vzájemnou solidaritu, (4) zintenzivnit setkávání a komunikaci, (5) budovat identitu komunity.

 

Závěrem

V článku jsem se pokusil načrtnout základní důvody, proč by mohlo být dobré udržet komunitu larpu funkční a co by k tomu případně mohlo vést. Popsal jsem přitom řadu více či méně důležitých aspektů, přičemž jsem kladl důraz zejména na celistvost předkládaného konceptu jako celku, nikoliv na popis konkrétních opatření, která je třeba provéstPoužité konkrétní příklady mají spíš ilustrativní než jakýkoliv jiný charakter. 12. Nesnažím se zde v žádném případě o nějaký ucelený program, či manifest. Smyslem bylo poskytnout podklad a úvodní teze pro kritickou diskusi. Věřím, že v tomto smyslu článek svůj účel má šanci splnit. 

 

Autor: Martin "Pirosh" Buchtík

 

Poznámky pod čarou:

 

  1. Tento článek je upravenou verzí přednášky z larpové konferenceOdraz z roku 2010. Významné části již byly v minulosti publikovány ve sborníku [Buchtík 2010] a jsou znovu publikovány se svolením jeho editora Ismiho (Lukáše Veselého, chcete-li), kterému tímto děkuji.
  2. V odborných textech se též vyskytuje termín koheze. Pro potřeby tohoto článku můžeme obě slova volně zaměňovat
  3. Legitimní otázkou samozřejmě je, jestli z tohoto pohledu něco jako larpová komunita existuje, tedy zda by někdo o sobě řekl, že je součástí této komunity. Není v možnostech tohoto článku se této otázce blíže věnovat. Pro účely článku předpokládejme, že larpová komunita existuje.
  4. Koncept karnevalové soudržnosti se v tomto smyslu váže ke konceptu estetických „komunit“ Zygmunda Baumana, které jsou postaveny na „poutech bez závazků“ [Bauman 2006:58].
  5. Za svého naprosto subjektivního pohledu vnímám velké rezervy významných uskupení na tomto poli, což je možná dáno neexistencí veřejné diskuse o této problematice.
  6. Viz. například přehledové studie [Friedkin 2005] [Jenson 1998].
  7. Vzhledem k charakteru článku se nebudu věnovat důvodům, které mne k této volbě vedly. Omezím se pouze na tvrzení, že tento koncept zahrnuje většinu dimenzí, se kterými pracují jiní autoři.
  8. Obecně jde o stanovení priorit vývoje, ale nevím, zda o něčem takovém lze hovořit v rámci larpové komunity 
  9. Tato dimenze je v podstatě normativním aspektem soudržnosti.
  10. O sociálních sítích a kapitálu jsem psal v minulých článcích
  11. Zřejmé však je, že „nějaká“ identita komunity existuje. Přinejmenším proto, že o komunitě hovoříme.
  12. Použité konkrétní příklady mají spíš ilustrativní než jakýkoliv jiný charakter.

 

 

Literatura:

BAUMAN, Zygmunt. 2006. Komunita: Hľadanie bezpečia vo svete bez istot. Bratislava: Vydavateľstvo spolku slovenských spisovateľov.

BUCHTÍK, Martin. 2010. „Soudržnost a její role v LARPové komunitě“. IN:VESELÝ, Lukáš (ed.): Rozlety: sborník larpové konference Odraz 2010.

FORREST, Ray; KEARNS, Ade. 2001. „Social cohesion, social capital and the neighbourhood“. Urban Studies. Vol.38, No. 12:2125-2143.

FRIEDKIN, Noah. 2005. „Social cohesion“. Annual Review of Sociology. vol. 30: 409-425.

FUKUAYAMA, Francis. 2006. Velký rozvrat: Lidská přirozenost a rekonstrukce společenského řádu. Praha: Academia.

JENSON, Jane. 1998. „Mapping Social Cohesion: The State of Canadian Research“. CPRN Study No.F-3. Ottawa: Canadinan Policy Research Network. URL: <http://www.cprn.com>

KEARNS, Ade; FORREST, Ray. 2000. „Social cohesion and Multilevel Urban Governance“. Urban Studies“, Vol.37, No. 5-6: 995-1017.

MUSIL, Jiří. 2004. „Koncepty a indikátory sociální koheze: východiska empirických výzkumů.“. Str. 7-16. IN: MUSIL, Jiří (ed.). Pojetí sociální soudržnosti v soudobé sociologii a politologii. Praha: CESES

FSV UK. URL: http://www.ceses.cuni.cz/CESES-20-version1-sesit04_09_musil.pdf

PETRUSEK, Miloslav. 2006. Společnosti pozdní doby. Praha: SLON.

ŠAFR, Jiří; BAYER, Ivo; SEDLÁČKOVÁ, Markéta. 2008. „Sociální koheze. Teorie, koncepty a analytická východiska“. Sociologický časopis, ročník 44, číslo 2: 247 – 269.

VERGOLINI, Loris. 2007. „Social Cohesion in Europe: How the Different Dimensions of Inequality Affect Social Cohesion?“ ISA Research Committee 28 on Social Mobility and Stratification – working paper. Stanford.

4.2
Váš hlas: Žádná Průměr: 4.2 (5 hlasů)

Opět velmi kvalitní text, díky za něj. Dvě poznámky:

(1) Shoda na společných cílech ve vztahu k veřejnosti - úplně stejný postup zmiňuje třeba Mgr. Alice Anna Červinková při protestu proti školské reformě. Ačkoliv je komunita nejednotná u názoru na školné, říká, že je třeba se na základních cílech ve vztahu k veřejnosti shodnout. O to se (nakonec ne tolik úspěšně) snažilo ASF ve své původní myšlence (rozhovor s P.B., diplomová práce Filip Appl).

Je "jasné", že komunita jako celek se na tomto nikdy nedomluví díky nedostatečné propojenosti a ochotě participovat na společném díle (a to nejen z důvodu lenosti, ale i času a obecnému zájmu vytvářet/hrát larpy, ne se bavit o jejich prezentování).

Teď tedy důležitá otázka: Jak velký relativní dopad na veřejnost má náhodná akce pořádaná v Horní Dolní o který vyjde článek v novinách oproti dopadu "shodné" (tedy ve smyslu stejných cílů) prezentace organizované části komunity? Pokud je ten dopad relativně výrazně menší, pak má cenu se o něco snažit. Pokud je relativně větší či stejný a řídíme se pravidlem 90-9-1 (S tím, že 1 jsou Odrazáci, 9 jsou lidé, na které mají vliv a 90 neorganizované menší části se slabými sociálními vazbami), je jasné, že neorganizovaná část tu organizovanou přetlačí a je to jen pálení energie (nebo není?). Určitě by byl zajímavý názor CoMu, který svoji značku propaguje mnohem více než značku larpu (subjektivní dojem). Může k tomu mít různé důvody, ale právě tento může být mezi nimi.

(2) Mluvíš o svém článku jako podnětu ke kritické diskusi, který neobsahuje konkrétní opatření. Nic proti tomu, ale možná sám tušíš, že to může vyznít do prázdna, pokud se toho nikdo nechytne (což je velmi pravděpodobné, protože ... věci). Pak jsi alespoň mohl načrtnout přístupy se kterými ses setkal (a můžeš to vydat jako dodatek k črtě), my je můžeme hodnotit a diskutovat o nich. Ve stávajícím pojetí ale stále musíme čekat na mezičlánek, který na tvém konceptu postaví konkrétní opatření.
Kdybychom byli na facebooku, bylo by tady "ping Honza Newman Novák", který by věřím něco řekl o společných kódech chování vůči dlouhodobě konfliktním hráčům, bohužel tady se pingnout nedá. Stále je to však jedna věc z toho všeho.

1) To bohužel nedokážu to posoudit. Myslím ale, že většina reportáží má spíš význam dovnitř komunity než na venek. Pokud můžu posuzovat ohlasy v médiích, každá reportáž chce mít uzavřený příběh, jasnou koncepci. Žádný příčetný novinář nechce slyšet, že larp je bitva i komorní psychologické drama. To je jako zkusit vysvětlit během dvou minut, co všechno může být v knížkách. Proto je zcela logické, že se prakticky všichni soustředí na propagaci spíše vlastní.

2)Pokud se článků nikdo nechytne, jsem pak ponejspíše blouznivec a lépe abych již nic nepsal (já si to přirozeně o sobě nemyslím, ale ruku na srdce, kdo z vás jo?). Nebo sice nejsem úplně mimo, ale vlastně to nikoho netrápí natolik, aby věnoval svůj čas. Pak nemá smysl, abych já věnoval další čas, že jo.  

facebook