Interview: Rosenthal, o.s.

Rosenthal, o.s. jsou skupina jež má za sebou velkou spoustou (nejen larpových) počinů převážně ve středočeském regionu. Do larpového pole se zapsali nepřehlédnutelnými bitvami a larpy jako byly Rosemburg, Západní úvaly, Ardavské údoli 1462 nebo čerstvě Porta Rosa MDVII. Tentokrát si vyzpovídáme Adama Peštu, člena rady Rosenthal.

Zdravím Adame. Mohl bys prosím představit občanské sdružení Rosenthal? Jaká je náplň jeho činnosti a proč dělá zrovna toto? Jak dlouho se již pohybujete na "larpové" scéně?

Vzhledem k tomu, že sdružení vzniklo z dřevárnické skupiny a zpočátku se zabývalo i šermem historickým, tak základním kamenem vždy bylo pořádání dřeváren a vystupování v podobně scénického šermu a divadla. Postupem času jsme ale přibrali i další, nešermující, členy a začali jsme se více angažovat v našem regionu. Jednalo se o různé hry pro děti, výstavy, večírky, natáčení filmů, workshopy apod.

Ruku v ruce se založením oficiálního sdružení jsme ale byli nuceni „profesionalizovat“ veškerou činnost – hlavně kvůli účetnictví, hospodaření s majetkem, jednání se sponzory, partnery a úřady. To se samozřejmě promítlo i v přístupu k organizování larpů.

Jak jste začali s larpem a bitvami? Co vás na něm oslovilo?

Moje první dřevárna byla v roce 2002. V té době jsme se hodně věnovali Dračímu doupěti, které nás už ale začínalo nudit, proto nás akční dřevárny oslovily. Navíc mě velice zaujalo vyrábět si kostýmy, takže koníček byl na světě.

Na jakých hrách se s vámi můžeme potkat? Preferujete jako hráči jeden herní styl nebo je střídáte?

Vždy nás bavil boj – vlastně ve všech podobách - a dlouhou dobu jsme se jako bojová skupina profilovali. Samozřejmě jsme jezdili i na larpy, ale málokdy nás larp oslovil nějak hlouběji – snad až na série Kamenný kruh a Jediná cesta, které nás naopak nadchly a také inspirovali v naší vlastní tvorbě. V současné době už moc akcí nenavštěvujeme, a když, tak převážně full-kontaktové akce s povinnou výbavou, protože jak jsem již zmínil, hodně z nás se věnuje boji, bojovým sportům, nebo je alespoň ten adrenalin baví. Také navštěvujeme pro nás tradiční akce, případně akce na přímé doporučení.

Co se vám osvědčilo při organizaci jako funkční zábava? Co hráče baví? Máte nějaký protip*?

Na to neexistuje jednoduchý recept. Dřevárnická komunita začíná být tak pestrá, že žádná univerzální zábava není. Nám je nejbližší věrohodná atmosféra ve stylu LF, protože díky atmosféře se člověk nechá mnohem lépe strhnout příběhem. Proto jsou akce, které děláme, na atmosféře založené. Naprostému nováčkovi bych tedy poradil, ať si udělá jednoduchý, ale pěkný kostým – a nechá se strhnout příběhem. U her, které ale příběh nemají je to samozřejmě problém...

Komunita je tak pestrá, že recept na univerzální zábavu neexistuje.  

-   Adam Pešta

Jako občanské sdružení tedy máte obrovský záběr - od různých prezentací veřejností, přes hry pro děti až po klasické bitvy pro "velké larpery"? Jak to všechno stíháte? Vše děláte dobrovolně nebo jste nějak placeni? Když jsem četl vaši výroční zprávu z roku 2009, váš rozpočet se pohyboval v řádu desetitisíců. Nikdy jste neměli problém s financováním své činnosti?

Máme obrovské štěstí, že jsme se sešli lidé, kteří si velice rozumí a jsou pro sdružení nadšení a nevadí jim pro něj pracovat bez nároku na honorář. Ona taková akce ani proplatit nejde, protože i kdybych si platili třeba jen 30 Kč na hodinu, tak by rázem rozpočet poporostl o několik desítek tisíc. Na druhou stranu jsme si vždy dokázali sehnat dostatek peněz, aby sdružení vzkvétalo, rozšiřovalo svůj majetek a poskytovalo tím pádem svým členů různé výhody a zázemí. V současnosti jsme ale trochu na rozcestí, protože rozpočty a celkové obraty se už začínají pohybovat v šestimístných číslech a vyžaduje to čím dál více úsilí tento kolos udržet – hlavně při frekvenci pořádání 5 - 10 akcí do roka.

V larpové komunitě se o vás vede šuškanda, že jste jedni z mála skupin, která se snaží prezentovat larp běžné veřejnosti. Děláte to právě výše zmíněnými akcemi. Jak bys zhodnotit úspěšnost těchto věcí? Zůstávají děti u larpu dlouhodobě nebo naopak přijedou na jednu bitvu a dál se o něj nezajímají? Jak vás vnímá starší veřejnost?

Tak nemohu říct, že máme zacíleno na nováčky, ale je pravda, že se snažíme šířit v tomto směru osvětu – ať už pořádáním akcí pro děti, nebo děláním „velkých“ akcí tak, aby se do nich mohli zapojit i prvohráči. Na Porta Rosse bylo také několik absolutních nováčků.

Dlouhodobější efektivitu je ale těžké hodnotit. Víme o pár dětech, které díky nám navštívili i další akce, ale jestli se u toho udrží, těžko říct. Starší veřejnost nás vnímá vešměs pozitivně – ať už to jsou rodiče těchto dětí, nebo lidé, kteří si o nás třeba přečtou něco v novinách. Pořád jsme pro ně ale spíš šermíři co pro jejich děti připravili hezký program.

Zastavme se ještě krátce u her pro děti. Jak řešíte zbraně a kostýmy? Vyrábějí si je děti sami nebo nabízíte i nějakou formu půjčení?

Je to různé, záleží na délce akce. Na jednodenní hru si většinou vozí zbraně svoje, vyrobené podle návodu na webu, stejně tak kostýmy. Při delších táborech si pak vše dělají sami v rámci programu. Půjčování kostýmů je v dětských velikostech trochu problém, takže to děláme jen výjimečně.

Vždy se snažíme abychom vypadali dobře my, jakožto taková CP – z toho mají děti mnohem větší zážitek.

Když bys měl zhodnotit larpovou komunitu obecně, co bys o ní řekl? Proměnila se nějak za posledních 10 let? Vyžaduje si dnešní doba něco jiného než ta "minulá"?

Proměnila se velice výrazně. Sám patřím k lidem, kteří tvrdí, že je důležitý kostým, a proto jsem rád, jak se dřevárnický kostýmový průměr hezky zvyšuje. V tomto je hlavní rozdíl, současná komunita obecně mnohem víc dbá na kostýmovou úroveň. Ale díky oné pestrosti celé této komunity je pořád možné jezdit na akce, kde vůbec nevadí, že nemáte super kostým z vlny, šitý ručně kostěnou jehlou. V tom je dnešní scéna dobrá – každý si může vybrat.

Při pořádání larpů chceme tento žánr neustále posunovat dopředu. Porta Rossa, která proběhla v listopadu roku 2011, byla opět jedinečná – prostředí hradu, obrovské množství zápletek pro všechny postavy, jídlo, realističnost, důraz pro detail, atmosféra - to vše při 90 hráčích a 30 organizátorech. Naším cílem je opravdu co nejsilnější zážitek hráče a do budoucna plánujeme další kroky kupředu pro získání ještě lepšího zážitku. Všechno je to ale bohužel o penězích.

Díky Adame za tvůj čas. V příštím interview pak mini-seriál přesuneme na Jižní Moravu k Dračím Jezdcům.

--

*protip = krok, který udělá z nováčka profesionála během jednoho jednoduchého kroku.