Rozhovor: Previous Occupants
Previous Occupants je hra pocházející z pera dvou ostřílených skandinávských autorů - Frederika Berg Olsena a Tobiase Wrigstada. Vydán byl v roce 2010 a v roce 2011 pak přeložen do slovenštiny (odkaz ke stažení naleznete na konci rozhovoru). Jedná se o tzv. jeepformu, která klade důraz na silný prožitek postav a sociální drama.
Arwi hrála jeho (českou) premiéru na Gameconu 2010, Manik v prachobyčejném bytě v Brně s partou přátel. Jaká hra byla a co si z ní odnesli? A proč byste si měli chtít zahrát i vy? Jejich dojmy přinášíme v následujícím rozhovoru.
O čem hra byla? Hráli jste někdy předtím jeepové hry, překvapila vás jejich forma?
Arwi: Previous Occupants byla moje první hra, která se hrála v uzavřeném prostoru, neměla jsem za sebou ani žádný komorní larp. V tomto ohledu to pro mě samozřejmě byla nová zkušenost, ale velmi rychle jsem se dokázala na tuto formu adaptovat. Obecně si ale myslím, že jeepové hry fungují velmi intuitivně a jsou vhodné i pro lidi, kteří nemají s roleplayingovými hrami zkušenost. Musí být ovšem schopní hrát aspoň trochu ven.
Manik: Hra byla o vzájemném vztahu dvou lidi, o lásce a její proměně. Mladý (zamilovaný) pár a starší (rozhádaný) pár tvořily kontrast a ukazovaly, jak se láska dvou lidí může během 20 let proměnit. Byla to moje druhá jeepová hra, takže jsem již věděl, co čekat. První hra, kterou jsem hrál – The Travellers (1998) – a její práce se střihem scén mě uchvátila natolik, že jsem si druhou takovou prostě musel zahrát
Vedl gamemaster hru nebo do ní naopak nezasahoval?
Arwi: Hru uváděli Andrej s Dulim a jejich vedení bylo znatelné. Jedním ze zásadních mechanismů hry je "přepínání" mezi dějem mladého mladého a starého páru, které dělá právě gamemaster pomocí zvonku. Tady byl ten zásah gamemastera tedy znatelný, v podstatě řídil střídání hráčů a gradaci děje až k předem určenému konci první části hry. Občas nám taky gamemaster pošeptal do ucha, co bychom měli udělat, když hra stagnovala. Taková tichá nápověda.
Manik: Andrej je GM, který do hry zasahuje docela výrazně, našeptává hráčům, jak by se mohli zachovat, někdy se dokonce nebojí vzít roli za nějakého hráče a odehrát scénu místo něj. Osobně mi tento styl výborně sedí a hru skvěle graduje. S jiným GM by hra mohla být úplně jiná.
Bavila tě? S jakými hráči jsi hrála, jak bys je hodnotila a čeho by se měli vyvarovat při hraní?
Arwi: Hra mě bavila, přestože složení hráčů myslím samotnou hru trochu shodilo. Hrála jsem v mladém páru s člověkem, který očividně neměl s podobnými hrami zkušenost a ani nebyl schopný nějak reagovat na má i gamemasterova nakopnutí. První část hry, kdy jsme hráli jen spolu, byla tedy pro mě velmi těžká a skoro bych řekla mírně frustrující. Druhá část, kdy jsme se už v párech prohazovali, byla výrazně lepší, jednodušší a zajímavější. Pro mě je tedy zásadní hrát v páru s někým, s kým budete zvládat udržovat a rozvíjet konverzaci "o ničem", minimálně pokud hrajete mladý pár.
Manik: Byla to super hra, rozhodně mě bavila a jsem rád, že jsem měl možnost si ji zahrát. Dlužno však říct, že zatímco The Travellers se pere o (osobní) pomyslný vrchol komorních larpů s Moon, Previous Ocupants je prostě jen dobrá hra. Dva hráči byli úplní nováčci - zatímco jeden hrál jako ostřílený profesionál, druhá hráčka byla mírně ostýchavá. Hrál jsem společně s ní mladší pár, a protože s neznámými hráči jsem také spíše submisivní, mladý pár se malinko táhl (zatímco starší úspěšně gradoval). Čeho se vyvarovat? Stará dobrá rolová poučka: Nebát se, nebát se experimentů a raději říct úplnou blbost než mlčet.
Co ti hra dala, odnesla sis z ní něco?
Arwi: Díky pasivnějšímu spoluhráči jsem se byla nucena naučit hrát hodně ven, což je rozhodně dobrá věc. A samozřejmě na psychologické rovině bylo zajímavé sledovat ten posun mezi mladým a starým párem. Měla jsem pocit, že mi to říká něco jako “vidíš, tohle se může stát i tobě”. Závěr hry jsem si ve výsledku docela prožila.
Manik: Interpretovat umění je vždy těžké a tato hra umělecké ambice rozhodně má. Základní konflikt mezi mladším a starším párem a jejich posun ve vztahu je očividný. Jiné prvky (jako boj dvou duchů v jedné postavě) reprezentující vnitřní konflikt postav již tak zjevný není a každý si ho může vyložit (a zahrát) jinak. Abych však otázku neodbyl prostoduchým “každý si odnese něco jiného”, já bych na její závěr nejspíše řekl: Jsi debil, když si vezmeš ženu, kterou nebudeš milovat.
Zahrála by sis ráda další jeepové (freeformové) hry?
Arwi: Určitě, mám už pár tipů na některé hry, hodně mě láká například Doubt. U jeepových her se mi líbí nenáročnost, můžu vzít partu kamarádů, “návod” a zahrát si je téměř jednodušeji než rpg, u kterého je často nutná příprava. To hraje tomuto typu her řekla bych hodně do karet.
Manik: Osobně prosazuji teorii diverzifikace rolových her, proto si rád obleču zbroj, vezmu meč a půjdu ukázat skřetům, kdo je v zemi pánem, stejně jako si zahraju městský larp, vážnou uměleckou hru nebo prostě jen dobré RPG. Každý styl má něco do sebe a nemůžu říct, že jeden z nich je nejlepší, je dobré je střídat. Stejně tak se to má i s freeformovými hrami. Mají hodně dobře našlápnuto, takže jim v Česku držím palce a doufám, že se s nimi budeme potkávat více.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
