Pražská Hlídka IV - Nesmiřitelní


Blizzy - Posted on 19 December 2011

"Pražská hlídka - varování pro spotřebitele: obsahuje stopy lívanců, vyrobeno v závodě, který zpracovává krůty, silně návykové, vydává se pouze na lékařský či inkvizitorský předpis, před užitím si prostudujte příbalový leták; vedlejší účinky: mohou se dostavit poruchy spánku a silná společenská aktivita"

Isabela Miller, Světlá (Vetta)

Pražská hlídka 2011 - 1

Pražská Hlídka konaná na konci listopadu byla už čtvrtým počinem ze světa Hlídek pořádaná organizátorským týmem vedeným Danakethem v Praze. Jde o městký larp. Svět hlídek je mezi organizátory městských larpů hodně oblíbený. Autor předlohy zasadil klasický fantasy princip boje Světla a Tmy do měst současnosti. Jednotliví hráči dodržují to, čemu se mezi nimi říká "maškaráda", čili maskování se tak, aby normální lidé neměli ponětí o tom, že existují i nějací Jiní. Jiní jsou "lidé", kteří umí využívat magických schopností, z nichž nejdůležitější je schopnost vstupovat do Šera (něco jako paralelní svět; kdo je v Šeru, může ovlivňovat reálný svět, zatímco sám je pro lidi nespatřitelný). Ze Šera navíc pochází všechna magická síla. Jiní se dělí na Světlé a Temné. Kým se Jiný stane je určeno především jeho povahou, ale také momentální náladou při prvním vstupu do Šera (při takzvané iniciaci) a už jím zůstává. Světlí a Temní spolu odjakživa vedou vleklou válku, ale před několika staletími si velcí mágové obou stran uvědomili, že toto otevřené nepřátelství může znamenat zánik všech Jiných, možná i světa samotného. Proto uzavřeli Dohodu, kterou se zavázali všichni Jiní dodržovat, a jejíž nejdůležitější částí je to, že na světě bude panovat rovnováha; ani Světlí, ani Temní se ji nepokusí zvrátit na svou stranu. Aby dohlížely nad dodržováním Dohody, byly v každém větším městě ustanoveny dvě hlídky: Noční hlídka Světlých a Denní hlídka Temných.

Pražská hlídka 2011 - 2

Pražská Hlídka měl být můj první městský larp, takže jsem se vrhl na četbu knih a tvorbu postavy. Noční hlídka města Prahy utrpěla na konci předchozího ročníku značné ztráty a proto verbovala spoustu nových Světlých do svých řad. Stal jsem se zaříkávačem 5. kategorie (nejslabší je sedmá) a jako bývalý voják Richard ze Salopu vstoupil do služby v Hlídce. Nakonec nás v Noční hlídce bylo přes dvacet, většina z toho nováčků. Náš nový šéf, bílý mág Pavel Maršík, spolu s "byrokratickým mozkem" naší Hlídky, zaříkávačkou Markétou Feitovou; se své role ujal poctivě, s každým členem Hlídky udělal přijímací pohovor, vytvořili formuláře pro psaní hlášení z výjezdů, zapisování výslechů, průvodky k amuletům a spoustu dalších věcí, vše ve svém volném čase. A pak už tu byl čtvrteční večer a začátek akce. Dorazil jsem na štáb (v civilu byt našeho šéfa) a seznámil se se svými kolegy. Jako správná policejní či vojenská složka jsme si vytvořili strukturu velení, analytické oddělení a operativu. Hra probíhala tak, že organizátoři posílali na fórum Hlídky zprávy typu: "Bylo vypočteno, že ve 4:00 bude ve Stromovce u Planetária s vysokou pravděpodobností ohrožen život civilistů." Analytické zprávu přečetlo a na místo byl vyslán většinou trojčlenný tým operativců. Pražská hlídka 2011 - 3Zprávy bylo potřeba hlídat nepřetržitě, proto se členového analytického u počítače střídali a kontrolovali fórum hlídky 24 hodin denně. Po návratu z výjezdu tým čekal čaj i teplé jídlo, ale také vyplňování hlášení a další důležité byrokratické náležitosti.

Denní hlídka to měla podobné, akorát že Temní nejsou příznivci přísného vojenského režimu, takže měli ve všem mnohem větší volnost, ale z pohledu mé postavy také větší nepořádek. Ale ať jsme objektivní, následuje dopis jedné členky Denní hlídky, který je zároveň poctou jejich šéfce, černé kouzelnici Renátě Lehotské, která padla při výkonu služby:

"Slečno Lehotská,

chtěla bych Vám, in memoriam, poděkovat. Byla jste úžasná velitelka... A v čem? Ano, jsem nováček... Čerstvě iniciovaná Jiná Temná, malá nicka, která nemá moc jak tlachat do velení, to se přiznám. Ale vy jste mi ukázala, co to znamená být Temnou, stejně jako mi pan Hradil vysvětlil ten opačný pól Jiných, Světlušky. My jsme svobodní, i když nějakou tu organizaci Hlídky mít musejí, to přiznávám. My se bavíme, chceme žít a necháváme žít. Aspoň my, co nejsme Hráči ale jen Figury ve velké Hře... A Světlí mohou být často horší než my.

A jak jste mi to vy dva ukázali? Hodili jste mě ne do hlubokého bazénu, ale přímo do peřejí a nechali plavat. Spolykala jsem sice dost hnusný vody, přesto žiju. Zjistila jsem, že děláme stejnou práci – Denní i Noční hlídka. Tu, kterou by asi nikdo z Jiných ani dělat nechtěl. Trestáme Jiné, i když se to třeba příčí. Je to práce. I když vás ráno po tom, co do noci píšete hlášení nebo pomáháte Noční hlídce, vykopou ven, jdete. Nadáváte, prskáte, ale jdete. I když si už myslíte, že někoho zabijete, povinnost velí se ovládnout a vyřvat se jinde. Povinnost? Možná to byl strach z vašeho křiku, slečno Lehotská. Nebo z toho, že by to byl projev slabosti a mohl by mě prostě někdo odstranit? Udělal by to někdo na štábu, kde jsme si docela pomáhali?

Jsou to prostě zásahy. Někdy tvrdší, někdy poklidné. Ale jedno jim je společné – málokdy mají dobré řešení. A když je to „dobré“ jasné, pak jsou příkazy úplně jiné. Ne, tenhle život není pro slabé povahy, slečno Lehotská a já Vás obdivuji, že jste přežila tak dlouho. Já bych to asi nezvládla a tuším, že nezvládnu. Aspoň ne příštího půl roku. Alespoň můj psychiatr tvrdí, že se nemám příliš přepínat...

Děkuji Vám tedy za všechno... A věřím, že až mě svět vezme a semele mezi kameny, přežiju to. Pak se i vrátím do Hlídky, budu na ni připravená!"

Alžběta Nováková, Temná (Astralien)

 

Pražská hlídka 2011 - 4Každá z hlídek má přednostní právo řešit situace odehrájící se během její jurisdikce (Denní ve dne, Noční v noci); tým té druhé měl zaujímat pouze roli pozorovatelů. Mezi Světlými a Temnými však odjakživa panovala rivalita a i přesto, že otevřené nepřátelství mezi Hlídkami zakazuje Dohoda, drobné intriky byly na denním pořádku. Jeden příklad za všechny: od Denní hlídky šifra, s tím, že jí nemůžou vyluštit, naši jí vyluštili, výsledkem pak bylo, že jeden tým strávil tři hodiny na Holešovickém nádraží, přičemž se pak ukázalo, že si šifru Temní vymysleli. A tak hra ubíhala, jako každý správný larp obsahovala více linií najednou, od drobných problémů a úkolů, které řešili řadoví operativci po dlouhodobé, tajné zápletky vysoké magie, které řešilo v průběhu hry nejvyšší vedení. Práce byla spousta, vytváření krevních náhrad pro upíry, registrace nově příchozích Jiných na úřadu příslušné Hlídky, řešení porušení Dohody i hledání štěnice, které na oba štáby umístil jeden z hráčů (štěnice byla funkční odposlouchávací zařízení, takže nás potom reálně odposlouchávali a my museli řešit, kudy se informace dostávají ven). Pražská hlídka 2011 - 5Dalším zajímavý okamžik hry nastal, když se v parku sešla sekta Temných a plánovala provedení rituálu s živou dětskou obětí. Během vyjednávání udělali Světlí kruh kolem budovy, u které se sekta sešla, a všechny děti procházející kolem posílali jinam.

Zážitek z hry nedělají jen organizátoři a i přesto, že zde byl vidět velký kus odvedené práce  stejně jako velké množství času, který organizátoři přípravě hry veňovali, velkou mírou se na atmosféře hry podílí spoluhráči. Na štábu Noční hlídky se sešla skvělá parta a přes panující pořádek a řád bylo na štábu i v terénu vždy veselo. Co jsem slyšel po hře od Temných, tak i oni se skvěle bavili.

 

"Řekněme, že my jsme ta světlá stránka věci. Žádný dárk hadry, dárk pohled, dárk předstírání čehokoliv. To předstírání by se možná i někomu sem tam hodilo, protože když už nás někdo naštve, naštveme se upřímně. Jsme Cynický cirkus. Ne, nejsme nějaká elita, jsme jenom ti, kteří raději zapálí jednu svíčku, než aby proklínali tmu. Jenže vedení je takové poněkud smírnější, a proto bylo potřeba operovat (pro vyšší dobro) trošku skrytě. Jenže banda operativců to prostě nikdy nemůže dát. Operativa je slon, uvážlivá rozhodnutí porcelán. A tak jsme se rozrůstali...

Začalo to mnou, Richardem a Tygříkem. Jenže pak bylo nutno trošku...

pošoupnout jednoho vlkodlaka, kterej se u nás registroval. A tak jsme přibrali Denisu ze štábu, která sehnala číslo. No a milej vlkodlak byl Frantík a Julie (světlý mág) uměla francouzsky...

Noční Praha byla naším revírem.
Přítmí naším spojencem.
Světlo naším průdocem.
Temní naším vyzyvatelem!
A Cynický cirkus nikdy neříkal "NE".

...a když mi zabili mou Světlou obrateňku, stáhla jsem se do Necropolis se svým vrahem a když jsem tam viděla své dřívější kolegy, ihned jsem si vymyslela náhradní CéPko v podobě upírky. V baru byl i jeden z orgů, takže po chvíli povídání si, se začalo uvažovat, že bychom to Hlídkám mohli trochu zpestřit, a protože dorazilo i druhý můj trýznitel, řekla jsem si, že by nebylo špatné dát mi licenci na zabití dvou lidí. Že si, s dovolením, uírku ponechám a že ONI dva budou moje zábavka.

A tak jsem se stala Temnou.

Chlapcům jsem v zásadě skoro ukousla hlavu a napojila se z jejich čerstvé krve. Noc byla mladá, licence v kapse hřála a Noční hlídka jen tiše přihlížela. Protože jsem se tak jako tak musela jít registrovat, snažila jsem se tvářit mile. Nové neznámé prostředí mě mátlo. Bylo potřeba se mít na pozoru, protože jeden z nich vypadal, že čeká na záminku po mně skočit a...

Svět je podstatně jednodušší, když co není vysloveně zakázáno, je povoleno. Obzvlášť, když je jeden upír s docela velkou silou. Maska hodné holčičky pomalu přestávala být potřeba. Stálo to hodně energie, neustále vyvolávat uspávací Opium, daleko snazší bylo prostě dotyčného uspat pěstí.

Při hlídkách je opravdu dobré znát píseček, po kterém se postava může pohybovat. Není to o boji jako takovém. Je to o mazanosti, o proradnosti o vychytávání slabých chvilek těch druhých. Není důležité, kým postava je a co umí. Je důležité, co si myslí ostatní, že postava je a co si myslí, že umí. Světlí kolem sebe většinou mívají auru naivních blbých dobráčků, kteří nevládnou ničím jiným, než kecy. Temní zase auru ochotných sluníček, která se snaží dělat věci správně, ale prostě někdy se to... zvrtne. A pak, když se tyhle dvě aury střetnou, jiskřívá to víc, než mezi mladým mužem a dívkou."

Aneta Marie Černá, Světlá / Silvie Krásnohorská, Temná (Pavetta)

 

Pražská hlídka 2011 - 6Jak již bylo zmíněno, šlo o můj první městský larp a hra mě i přes některé organizační chyby a nedorozumění nadchla. Hráč nehraje pouze během herních "ročníků", ale občas se koná i nějaká herní událost, která umožní na jeden večer se znovu vžít do role; například dva týdny po skončení hry byl konán "pohřeb" šéfky Denní hlídky. Zase to ale není tak často, aby hráč začal svou postavou příliš žít a vypadl z reálného života, je to takové občasné odreagování a pobavení se s přáteli.

 

 

autor: Richard ze Salopu, Světlý (Blizzy)

fotografie: Lucie Zenáhlíková & Martin Janoušek

 

O čem se v článku mluví
Název akce: Pražská Hlídka IV - Nesmiřitelní
Datum: 24. - 27. listopad 2011
Místo: Praha
Pořadatel: Danaketh
Typ: Městská hra (Současnost)
Webové stránky: http://www.prazskahlidka.cz
Počet účastníků: 50
Další informace: 15+, Hra vhodná pro zkušené, Životový systém,
Předchozí ročníky:
Podpora o.s.: žádné

 

3.666665
Your rating: None Average: 3.7 (3 votes)

Čau, náš operativní šéfe!

Mimochodem, pro ty z vás, co si lámete hlavu nad Cynickým cirkusem, tak se jmenovala jedna operativní skupina Noční hlídky :-).

Viktor Miler (přezdívaný Tygr)

Hot news