Role Play aneb Já nejsem Já


Samotář - zveřejněno01 Březen 2008

"Postava není hráč!" to už jste jistě slyšeli. A věřte, že je to možná to nejdůležitější z Role Play. Pokud si uvědomíte toto, pak máte vyhráno. 

Asi před sedmi lety jsem poprvé okusil Dračího doupěte. Velice se mi zalíbila funkce PJ (od té doby jsem se jí nezbavil) a tak jsem začal hltat vše, co mělo na sobě nálepku Altar (a bylo cenově dostupné). A tehdy jsem se s větou: "Postava není hráč!" setkával na každém druhém řádku. V té době jsem tomu nepřikládal velkou váhu, protože mi to přišlo logické. Ovšem po nějaké době jsem si uvědomil správný význam. A to: Hráč je pouze člověk vcitující se do role svého hrdiny. Hráč tlumočí hrdinovy myšlenky, ne svoje. 

Po nějakém čase jsem se seznámil s LARPem, který na RP staví mnohem víc než kterákoli jiná věc, protože hru si dělají hráči sami a dobře zahraná postava motivuje i ostatní dobře hrát své postavy.

Tak co je to Role Play v LARPu? Je to hraní nějaké role, nějakého charakteru, vaší postavy. Nejprve je nutné si uvědomit, že postava, kterou hrajete neví to, co víte vy. Dále vaše postava myslí a řeší problémy jinak než vy. Dalo by se říci, že se po dobu akce zříkáte svého Já a nahradíte ho jiným. Ovšem tím nemyslím abyste po dobu akce kompletně překopali svůj charakter (když jsem jel na svojí první akci tak jsem žádnou postavu neměl, a dostával jsem stejně body za dobrý RP). Myslím tím, abyste jej trochu poupravili k obrazu svému a doladili tak, aby se hodil do světa, ve kterém chcete hrát.

Například: Martin je v reálném světe doktor a na akce jezdí jako gladiátor, který díky četným zraněním v aréně ovládá i nějaké ty základy medicíny a anatomie (jako jeden z mála lidí může denně vidět vnitřní orgány). V tomto případě ale musí hráč sám zvážit, co všechno může postava vědět. Gladiátor bude zřejmě vědět, které orgány jsou pro život nejdůležitější, a co jejich zranění může způsobit. Také je zřejmě schopen ošetřit drobná nebo méně vážná zranění, ovšem pochybuji, že by gladiátor věděl něco o resekci žaludku nebo trepanaci lebky.

Jiný příklad: Ondřej je v reálném světě pošťák, ovšem neskutečně arogantní pošťák. Na akci se rozhodne jet jako obchodník s lektvary. Obchodníci jsou většinou podlézaví a úlisní, snaží se, aby se zákazníkovi zavděčili. Ovšem Ondřej je výjimka, protože své zákazníky vyhazuje z obchodu a s většinou jedná jako s největší lůzou pod sluncem. Otázka zní, je to správně? Možná by Ondřej měl překonat své Já a zapřemýšlet se nad tím, co by udělala jeho postava. A pokud se nemůže přemoci, měl by si příště zvolit vhodnější postavu.

Dobrá postava má čtyři věci, bez kterých je to jen parodie na postavu.

1)Osobnost:
Charakterové rysy postavy a povaha. Sem také patří i zvyky, zlozvyky a jiné zvláštnosti povahy.

2)Historii:
Každá postava se někde narodila nebo od někud pochází. Pokud je dobře vymyšlená historie, má se hráč o co opírat. Důležité je zjistit si pár informací o světě, ve kterém budete hrát.

3)Cíle:
Vše má nějaký smysl, a proto i postava by měla mít nějaký cíl, který chce splnit, a který dává jejím činům smysl. Cílů může být i víc a mohou se měnit, ale je nutné si uvědomit, že jeden cíl se plní mnohem snáze než něž tři vedlejší cíle, které navíc nejsou přesně definované.

4)Místo ve světě:
To že hráč nebude ve světě sám je asi jasné. Hráč by si proto měl ujasnit názory jeho postavy na různé věci a lidi. Také by si měl uvědomit, jak jeho postava bude do světa zapadat, a jakou roli bude v celkovém kontextu zaujímat. 

Pokus si připravíte tyto čtyři věci, je jisté, že vaše postava bude vážně žít. A je jen na vás jak.

A nakonec bych asi měl připomenout jednu drobnost. Role Play se nedá naučit. Role play k hráči přijde sám se zkušenostmi. Hodně také pomůže když hráč potká na akci zkušenějšího larpaře a ten ho svým hraním role "donutí" hrát dobře svou postavu.

Ukázková postava


(Takto například já posílám Orgům informace o své postavě)
Jméno: Emo Evilson
Povolání: Trpasličí kněz, věřící že on sám je vtělením svého boha. (Kněžská magie a Thaumaturgie)
Povaha: Neskutečně citlivý trpaslík. V podstatě není zlý, ale svými skutky spíše škodí než pomáhá.
Historie: Narodil se trpasličímu pekaři a kovářce. Od mala byl vychováván kněžími, a proto se z něj stal kněží. Během svého dospívání v sobě objevil dar magie a dále s věnoval studiu tohoto umění. Ve svém studiu dosáhl velmi vysoko, a proto se stal veleknězem. Sestavil několik kouzel a rituálů, které se užívají po všech světech. Dokonce byl první kdo experimentoval s vysokenergetickou magií.

Emo uvěřil, že je vtělením svého boha a založil zvláštní sektu která nese jeho jméno. Emo doufá, že jednou spasí celý svět, a proto sestavuje armádu trpaslíků a lidí jenž sdílí jeho sen…

PS: Paradoxem je, že autor tohoto textu nikdy na akci nehrál to, za co přijel.

1
Váš hlas: Žádná Průměr: 1 (1 hlas)
štítky

facebook

Nejbližší larpy